16. únor: Svátek má Ljuba. Připomínáme si založení Sokola

Zpět
na

Vodnář

Autor: CNC

15. únor <<< 16. únor >>> 17. únor

Lidé narození 16. února jsou Vodnáři.

Svátek slaví Ljuba

Mužský protějšek: nemá
Nejpoužívanější domácí podoby: Ljubka, Ljubinka, Ljubička, Ljubina, Luba
Původ: Jméno Ljuba je slovanského původu. Pochází z ruštiny, kde bylo odvozeno od slova „ljubo“ (láska). Ruština jej zřejmě převzala z řeckého slova Charitas, které se používá pro označení dobročinnosti.
Povaha: Ljuby jsou samotářky. Bývají zdvořilé vůči svému okolí, ale lépe jim je v jejich vlastním světě. Mají umělecké sklony.
Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí zejména pro ženy narozené ve znamení Lva, Berana a Střelce.

Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >

Založení Sokola

16. února roku 1862 byl založen spolek Tělocvičná jednota Pražská se sokolem ve znaku. V tělocvičně v Panské ulici v Praze tak byl v ten den položen základ Sokolu. Otci Sokola jsou Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner.

Sokol přežil až do dnešních dní a úspěšně přečkal opakované zákazy činnosti. Sokolské jednoty se nacházejí po celém Česku a jsou organizovány do žup. Župy svým územím odpovídají krajům. V současné době má Sokol 1100 tělocvičných jednot a 160 tisíc členů.

Sokolské jednoty se nenacházejí jen v Česku, ale v celém světě. Kromě slovanských zemí jako Polsko, Slovinsko nebo Chorvatsko můžete navštěvovat Sokol i v Německu, Francii, Británii, na Kanárských ostrovech, v USA, Kanadě nebo až v Austrálii.

Sokolům také vděčí Československo za první olympijské medaile, přestože se od olympijského hnutí zprvu distancovali. První zlatou medaili pro Československo vybojoval na letní olympiádě v Paříži roku 1924 Bedřich Šupčík ve šplhu na laně. Na stejných hrách získali sokolové ještě dalších osm medailí v gymnastických soutěžích.

Nejvýraznější událostí, kde veřejnost může vidět sokoly v akci, jsou Všesokolské slety. Jedná se o několikadenní přehlídku plnou vystoupení, na které se sejdou sokolové z celé země a společně předvádějí skupinové choreografie. Součástí programu je i průvod Prahou.

2005: V platnost vstoupil Kjótský protokol

16. února 2005 vstoupil v platnost Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů, který je pojmenován podle japonského města Kjóto, v němž byl 11. prosinci 1997 dojednán. Zástupci jednotlivých zemí se zde dohodli na společném postupu v boji proti znečištění ovzduší, které patří mezi závažné problémy.

Kjótský protokol se stal důležitým milníkem v mezinárodní politice v oblasti životního prostředí. Jde v podstatě o vůbec první iniciativu, která přišla s reálnými opatřeními v souvislosti s ochranou globálního klimatu.

Podepsáním a následnou ratifikací Kjótský protokolu se smluvní strany zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů o 5,2% oproti hodnotám z roku 1990. Výčet skleníkových plynů zahrnuje vedle oxidu uhličitého (CO2) také metan (CH4), kysličník dusný (rajský plyn N2O), částečné halogenizované fluorované uhlovodíky (HFC), plně fluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SF6).

Česká republika protokol podepsala 23. listopadu 1998, ratifikovala 13. listopadu 2001 a plní své závazky s předstihem tak, jako celá Evropská unie.