e.44:Tak procházky do přírody jsou snad samozřejmostí, stejně jako návštěvy dětí v příbuzenstvu, ale nic z toho nemůže nahradit normální každodenní chození ven mezi děti, mezi různé děti, aby se dítě správně asociovalo, mezi děti od kterých může chytnout ve správném věku dětské nemoce, aby je prodělalo když jsou nejméně nebezpečné, kde se jeho imunitní systém správně vytrénuje díky všudypřítomným bacilům. A to pochcaný hřiště je skutečně jenom hloupá výmluva. Všude je na výběr. Kromě běžně přístupných hřišť už jsou oplocená hřiště pro ty nejmenší i na vesnicích. Na sídlištích jsou skoro na každém rohu. Na sídlišti, kde jsem tenkrát bydlela, byly už před dvaceti lety. A co si pamatuju já, jako malá holka, tak babička se mnou chodila taky skoro denně do "Riegráku" na oplocené hřiště. Jde jenom o to, když neni vhodné hřiště před baráke, nebýt líný a dát dítě na kočárek, nebo když je větší, vzít za ruku a dojít s ním někam jinam, kde vhodné hřiště je.

e.44:Učitelka nejsem ani náhodou. Jenom vím, že můj způsob výchovy a vedení dětí je správný. Potvrzují mi to zkušenosti z naší velmi rozvětvené rodiny, sbírané po tři generace.

e.44:Dík za nabídku, ale na uvolnění mám dost jiných příjemných možností.

e.44:No většina z toho je v pohodě, hlavně v druhé polovině příspěvku, ale ta blbá výmluva, že s nima nechodí na hřiště, protože je pochcané od psů to je jenom blbá výmluva svědčící o lenosti a pohodlí a je to dětem hodně na škodu a to ve dvou hlavních věcech. Pokud děti v tomhle věku nebudou chodit mezi svoje vrstevníky do toho pro ně v tomto věku nejpřirozenějším prostředí, budou mít ve škole velké problémy se zařazením do kolektivu a vůbec s navazováním kamarádských vztahů a s tím jak vycházet s dětma různých povah. Takové děti se často stávají obětí šikany. Jsou nezkušené, neotrkané, proto i plaché a bázlivé. A další velký problém budou mít s imunitním systémem. Jelikož jsou stále drženy doma od přímého kontaktu s vrstevníky, jejich imunitní systém nebude dostávat ve správném věku správné impulsy k vytvoření imunity. Všechno se na ně sesype až v první třídě, kterou z půlky promarodí a lepšit se to bude jenom velice pomalu. V sousedství jme měli holčičku, která chodila ven jenom s rodiči za ručičku. Podepsalo se to na ní ještě hůř, než popisuju výše. Nastoupila do školy stejně s mojí mladší dcerou. Dokončila jí o tři roky později než moje dcera. Na prvním stupni musela třikrát opakovat třídu, jelikož promarodila víc jak půl školního roku a kvůli problémům se socializací s ní nakonec museli chodit k psychologovi.
Já chodila s holkama a teď i s vnoučkem na hřiště i na různé akce(mikulášská, matějská,..) mezi děti pravidelně už od jednoho roku. Dětské nemoce, kterými si musí projít každé dítě, si prošly v tom správném věku, kdy jsou méně nebezpečné.Ne že by třeba měly plané nštovice až v patnácti, jako ta sousedovic holka, které po nich díky tomu zůstaly dvě ošklivé jizvy v obličeji. A co se ostaních nemocí týká (chřipka, nachlazení), tak to měly tak jednou dvakrát do roka. Vážnou nemoc žádnou.Prostě jejich imunitní systém byl dostatečně silný právě díky tomu, že přišel v ten správný čas do styku s viry a bacily.