PRVNÍ OTEVŘENÁ ZPOVĚĎ - Laškování z jeho strany začalo někdy v roce 2006. „Dobře jsem o Denise věděl už při mistrovství světa v Německu, ale tehdy jsme byli zadaní oba dva,“ vzpomíná. David měl i pekelnou smůlu! V prosinci 2007, když za ním do Hamburku přijeli novináři, seděl v autě fotoreportér, ale ne Denisa.
„Těšil se na mě, ale já zůstala v Praze,“ říká ona. „Stejně jsem tehdy měla přítele.“ David měl výdrž, od jiné fotografky si totiž na Denisu sehnal číslo a napsal jí.
„Líbila se mi, ale to není všechno, chtěl jsem ji mnohem líp poznat.“ Šanci mu dal trest za vyloučení v dubnu 2008. Nesměl hrát čtyři zápasy, dostal pokutu celkem 25 tisíc eur, ale měl čas! „V Praze jsem Denisu pozval na večeři. Nic víc, žádný rande, ale stačilo to. Hned mi bylo jasný, že bychom si rozuměli.“
Uběhlo pár měsíců a ti dva se konečně dali dohromady. „Do Německa jsem se stěhovala v únoru 2009,“ říká Denisa.
Loni 14. září se jim narodila dcerka Ella. Do té doby jejich vztah úspěšně unikal pozornosti, což při pohybu Denisy v novinářském prostředí je celkem rarita.
„Když jsme se potkali s Davidem Rozehnalem, který tu tehdy hrál, koukal na mě hodně překvapeně. Znal mě a myslel si, že je to nějaký vtip,“ vypráví Denisa.
Místo těžké fotovýbavy nosí teď čtyřměsíční Ellu. Místo toho, aby u lajny lovila záběry, sedá v klidu na tribuně. Místo aby klela, že hráči nebojují a fotky stojí za houby, fandí Davidovi.
„Ale tady je aspoň pořád plný stadion. A lidi nenadávají. Asi i proto, že pod námi sedí permanentkáři a nejspíš dobře vědí, že patříme k hráčům,“ všimla si.
Fotí pro potěšení, ale ne sport. „Ten pohled na přístav v mlhavém oparu je vzpomínka na starý byt,“ vypráví David a dívá se na fotoobraz, dominantu obýváku.
„Fotila jsem to z balkonu, sluníčko takhle zasvítilo jenom na moment,“ povídá Denisa. Před rokem se přestěhovali do většího. Pohled z balkonu starého bytu Davidovi připomíná skoro patnáct let, která strávil v Německu převážně sám. Pod tím obrázkem už sedávají ve třech.
| JSOU SPOLU I DÍKY REPREZENTACI |
| Ve fotbalové reprezentaci David Jarolím odehrál jen 29 zápasů. Když už nastoupil, výkonům z Hamburku, kde dělá kapitána, zůstal na hony vzdálen. Slyšel daleko víc kritiky než uznání. „Pořád mě srovnávali s Rosickým, ale já jsem uplně jiný typ hráče,“ zdůrazňuje. Přesto na akce s nároďákem rád vzpomíná – potkával se s Denisou. Ta byla pracovně na mistrovství světa v Německu 2006 i na EURO 2008. „Jsme spolu také díky reprezentaci, protože příležitostí se vidět jinak bylo minimum,“ říká David. Naposledy hrál za trenéra Ivana Haška v říjnu 2009 – to už byla Denisa jeho přítelkyní. „Teď už je nároďák pro mě asi uzavřená kapitola. Za trenéra Bílka mě kontaktovali jednou, ale v nominaci jsem nebyl,“ krčí rameny. |
