Od poloviny října, kdy Maďarsko uzavřelo hranice s Chorvatskem a odklonilo tím trasu migrantů mířících do západní Evropy přes Slovinsko, prošlo touto malou bývalou jugoslávskou republikou přes 170.000 běženců. Úřady očekávají, že v několika příštích dnech jich dorazí dalších asi 30.000.
"V nadcházejících dnech zahájíme vztyčování dočasných technických překážek na hranicích, abychom usměrnili tok migrantů," citovala Cerara agentura Reuters. "Nezavíráme hranice. Chceme zajistit kontrolovaný a bezpečný proud migrantů a zabránit humanitární katastrofě," dodal premiér.
Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová slovinské rozhodnutí podle APA přivítala. "Náš slovinský partner nás o svém rozhodnutí informoval. A samozřejmě toto rozhodnutí vítám," uvedla ministryně. "Stále říkám, že náš hlavní cíl musí být ochrana vnějších hranic (schengenského prostoru volného pohybu). Schengenský systém stojí a padá se zajištěním vnějších hranic," dodala.
Rakouský kancléř Werner Faymann uvedl, že je v zásadě také pro zajištění vnějších hranic schengenského prostoru volného pohybu, především pak v Řecku a v Itálii. Všechna ostatní opatření prý ale vedou k tomu, že se pouze změní trasy běženců a nesnižuje se počet migrantů přicházejících do Evropské unie.
Chorvatský premiér Zoran Milanović po telefonátu s Cerarem prohlásil, že Záhřeb a Lublaň nadále spolupracují v přijímání a přesunech běženců. "Vláda podnikne všechna nezbytná opatření, aby chránil zájmy Chorvatska," dodal bez dalších upřesnění Milanović.
Německá kancléřka Angela Merkelová označila rozhodnutí Slovinska za projev nedostatečné běženecké politiky EU a za důkaz, že je naléhavě třeba společného evropského řešení.
