Po 15:00 a čtyřech hodinách fungování webu charita registrovala přes sedm desítek nabídek. Pomoc nabízejí jednotlivci, farnosti i příslušníci dalších církví. Kromě hmotné či finanční pomoci lidé nabízejí také pomoc v podobě společného trávení času, což je podle Boumové také velmi důležité.
"Nejvíce je nabídek vlastního času, pomocí s doučováním jazyka, návštěvy v rodinách, o víkendech či asistence při jednáních na úřadech," uvedla Boumová. V případě překladatelů se zatím hlásí lidé především se znalostí angličtiny a ruštiny, bylo by ale potřeba pomoci také s jazyky, jimiž se mluví v zemích původu migrantů, tedy arabštinou, fársí či paštúnštinou. Lidé ale nabízejí také materiální i finanční pomoc, pravidelné zasílání drobnější sumy či jednorázovou větší pomoc. Některé farnosti plánují uspořádat vlastní finanční sbírku. Pomoc přichází z různých regionů Čech i Moravy.
Databáze je určena široké veřejnosti. "Lidé mohou nabízet volné domy i byty, zejména k dlouhodobému pronájmu pro rodiny, kterým bude udělen azyl, či pouze svoji dobrovolnickou výpomoc, třeba s výukou jazyka," uvedl ředitel české Charity Lukáš Curylo.
Zřízení databáze shromažďující pomoc uprchlíkům iniciovalo 10. září vedení České biskupské konference (ČBK). Vyzvalo přitom farnosti a řády, aby prostřednictvím tohoto webu pomoc nabídly. Biskupové také apelovali na všechny občany, aby nepodléhali strachu a projevům extremistů.
Charita má 320 poboček po celé zemi. V rámci římskokatolické církve působí jako odborný garant pomoci migrantům a spolupracuje s představiteli státní správy a samosprávy. Na pomoci doma i v zahraničí se podílí společně s nadnárodními organizacemi Caritas Internationalis a Caritas Europa. V Česku Charita provozuje osm poraden pro migranty a telefonickou infolinku v mongolském a vietnamském jazyce.
Evropa se v posledních měsících s obtížemi potýká s obrovskou migrační vlnou z Blízkého východu. Lídři Evropské unie se v noci na dnešek dohodli na tom, že poskytnou velké finanční částky na pomoc syrským uprchlíkům přímo v jejich krizové oblasti, zlepší vnější hranice schengenského prostoru a podpoří Itálii a Řecko při zvládání velkého počtu utečenců.
Česko není cílovou zemí běženců, většina z nich chce pokračovat do Německa, přesto se stát připravuje na možnou další vlnu cizinců. Česká vláda je připravena pomoci, odmítá ale povinné kvóty trvale přerozdělující uprchlíky.