"Má vlast je velmi zvláštní dílo. Je v něm celá česká historie, ale zároveň celý vesmír. Předností tohoto díla je, že se dá hrát ve všech historických obdobích a ve všech zemích," uvedl dnes večer Barenboim. "Má vlast mě velmi obohatila, jsem fascinovaný její hloubkou. Je dobrým příkladem toho, co se dá hudbou všechno vyjádřit," dodal.

Šestačtyřicetiminutový dokument bude příští rok představen také v rámci festivalu Zlatá Praha. Barenboimova účast na zahajovacím koncertu Pražského jara byla výsledkem několikaletého vyjednávání. Dirigent pojal přípravy důkladně. Nechal si zaslat videozáznam slavné interpretace Rafaela Kubelíka z Pražského jara 1990 a Mou vlast zařadil na program abonentního koncertu Berlínského Státního orchestru 12. a 13. prosince 2016 v Berlíně. Poté dílo nastudoval s Vídeňskými filharmoniky a uvedl na koncertech ve Vídni, Paříži a Kolíně nad Rýnem. S Vídeňskými filharmoniky Mou vlast zahrál i v předvečer festivalu 11. května v Mnichově.

Barenboim v dokumentu zdůrazňuje, že téma vlasti je v dnešní době stejně aktuální jako v době Smetanově. Úzce se dotýká i jeho samotného, protože se angažuje v lidskoprávních a politických otázkách. Založil například West-Eastern Divan Orchestra, v němž bok po boku hrají mladí hudebníci z Izraele a Palestiny.

Suchánek zpovídal i berlínské a vídeňské hudebníky. Zajímalo ho například, které místo ve skladbě bylo pro ně nejtěžší. Snímek rovněž ukazuje, že pobyt Barenboima v metropoli nebyl spojen jen se samotným koncertem na Pražském jaru. Mimo jiné navštívil i muzeum Myslivny v Jabkenicích.

"Pokud mohu předjímat, myslím, že výsledek bude nesmírně zajímavý a atraktivní nejen pro milovníky hudby. Je to vlastně prostá studie dirigentovy práce, oproštěná od příkras a vysvětlujících komentářů. Je to objevování světa, do kterého se málokomu podaří nahlédnout," uvedl během natáčení Suchánek.

Suchánkovo výtvarné vidění světa ovlivnil jeho otec, malíř a grafik Vladimír Suchánek. Mnohé oceňované snímky Martina Suchánka se tematicky dotýkají světa vážné hudby. Jsou to například portréty českých muzikantů Legenda jménem Kubelík (1999); Antonín Dvořák - Deo Gratias (2001); Václav Talich - Sebevědomí a pokora (2004) a Ecce homo - Bedřich Smetana (2004).