V úvodu Kaufman podotkl, že měl spoustu zajímavých zaměstnání. "Pracoval jsem v Metropolitní opeře v New Yorku, zvedal telefony, pracoval ve skladu, v novinách i prodával knihy. Něco z toho jsem promítl do svých scénářů - asi pocit beznaděje. Dělal jsem to asi jedenáct let po ukončení vysoké školy, nečekal jsem, že budu mít takovou kariéru," řekl držitel Oscara za scénář k filmu Věčný svit neposkvrněné mysli.

Dost dlouho pracoval ve skupině scenáristů píšících situační komedie. "Bylo to hrozné, byl jsem vyděšený a bál se, že mě vyhodí. Nedělal jsem vůbec nic, když jsem něco řekl, nikdo to neslyšel. Pak jsem si na to zvykl," prozradil. Podle něj to byl pocit, jako když se snaží dostat pochvalu od tatínka. Podle něj je psaní občas děsivá věc. "Zvláště, když se zaseknete a už nemáte peníze, takže je nemůžete vrátit," podotkl.

Na dotaz, co je na začátku scénáře, odpověděl, že je to různé, ale zpravidla něco, co ho zajímá. "Asi nějaká emoce, strach, něco, co mě přiměje k zamyšlení. Někdy třeba adaptuji knihu a to je východisko. Ale adaptace nesnáším, dělám to čistě kvůli penězům. Mám totiž pocit, že mě omezuje, co udělal někdo jiný. Mám raději vlastní nápady," dodal Kaufman.

Psaní má rád, ale v podstatě je nenávidí, vždycky tíhl k režii. "Je to protiklad. Při režii máte na vše určitý termín, musíte plnit časový plán a přijímat rozhodnutí. Ten tlak mě baví," dodal Kaufman považovaný za jednu z nejzajímavějších autorských osobností světového filmu posledních let. Po několikaleté práci na televizních seriálech ohromil originálním scénářem k filmu V kůži Johna Malkoviche (1999), který režíroval debutující režisér Spike Jonze. Kaufman byl za něj nominován na Oscara, Zlatý globus a získal cenu BAFTA.

Scénář Slez ze stromu režíroval jiný režisérský talent Michel Gondry, následoval scénář k režijnímu debutu George Clooneyho Milujte svého zabijáka (2002). Ve stejném roce vznikl snímek Adaptace, v němž se Kaufman vrátil ke spolupráci se Spikem Jonzem. Za film, který je částečně autobiografickou reflexí tvůrčí krize, byl scenárista podruhé nominován na Oscara i Zlatý glóbus, opět obdržel cenu BAFTA.

Následující snímek Věčný svit neposkvrněné mysli (2004) strhl lavinu nadšení. Za scénář, v němž si podobně jako ve svém prvním filmu pohrává s tématem ovládání lidské mysli, získal Oscara i cenu BAFTA. V roce 2008 debutoval jako režisér filmem podle vlastního scénáře Synecdoche, New York. Svou početně menší, ovšem originalitou o to bohatší filmografii loni doplnil autorským snímkem Anomalisa.