Výstava nabízí například unikátní šperky, které jinde nejsou k vidění. Salm měl velmi dobré kontakty na pruskou slévárnu v Gliwici, odkud získával modely. Šperky se pak odlévaly na Blanensku v místní železárnách a pak se dodávaly na císařský dvůr do Vídně. Na výstavě jsou i velké sochy odkazující na antiku. Salm k nim nakoupil modely například z Florencie. Kvůli výrobě těchto soch musel hrabě přistavět speciální dílnu k dnes již neexistující Mariánské huti. Na tradici tohoto slévačského umění dodnes navazuje slévárna Ernst Leopold, která je ale v insolvenci. "Když jsme tam byli, měli jsme trochu dojem, že jsme v Salmově huti. Postupy se zachovaly," uvedla autorka výstavy Jitka Sedlářová.

Podle ní byl Hugo František Salm mimořádný naprosto ve všem, nejenom jako člověk, ale i jako badatel, průmyslník i manžel. "Z jeho korespondence vyplývá, že nikdy věci nevyhrocoval, snažil se, aby věci došly do správného konce," uvedla Sedlářová, která se postavou hraběte Salma zabývá od 80. let. Výstavu připravovala od loňska.

Hugo František starohrabě Salm (1776 - 1836) je dnes badateli považován za nejvýraznější postavu rakouské průmyslové revoluce, protože už v roce 1801 získal v Anglii soubor nákresů nejmodernějších anglických spřádacích strojů zvaných Jenny, určených pro výrobu jemného vlněného sukna v brněnském textilním průmyslu.

V sídlech anglické aristokracie také objevil svět antického sochařského umění. To jej přimělo k rozhodnutí odlévat podobné monumentální antikizující sochy a vázy do železa ve svých blanenských železárnách. Sádrové modely zhotovené nejlepšími rakouskými sochaři věnoval do sbírek Moravského zemského muzea, jehož byl spoluzakladatelem a mecenášem. Na zámku v Rájci nad Svitavou shromáždil jednu z tehdy největších kolekcí romantického malířství, která je dodnes chloubou zámku.

K Salmovým přátelům patřili protagonisté rakouského romantismu Josef von Hormayr a arcivévoda Jan Rakouský, stejně jako rakouští a němečtí přírodovědci, lékaři, filozofové a básníci, třeba Johann Wolfgang Goethe.

Během dvacátých let 19. století vybudoval Salm v okolí Blanska jedno z nejdůležitějších železářských center v tehdejší monarchii, podle anglického vzoru postavil při Hugově huti visutou železniční trať. Vyráběl stroje pro textilní průmysl, parní stroje, železné střešní konstrukce pro průmyslové a zemědělské stavby, ale i pro divadelní budovy. Společně se svými přáteli z řad brněnských protestantů vyznával pokrok, vzdělanost a humanismus. V polovině dvacátých let 19. století vystavěl v Klepáčově jednu z prvních dělnických kolonií v Rakousku. Většina domů už ale vzala za své, stejně jako většina továren rodiny.