"Nejtěžší na tom bylo nalezení stylotvorného klíče. Říkali jsme si, že to je opera, ale opera to být nemůže, protože to bychom šplhali někam, kam nemůžeme. Činohra to být také nemůže, protože když to budeme hrát explicitně činoherně, vlastně realisticky, tak to také moc daleko nedojdeme," poukázal Lážnovský na operní způsob hraní, který předpokládal autor libreta Karel Sabina.
Vzhledem k prostoru malé scény půjde o komorní verzi, chybět ale nebudou všechny slavné árie, sbory a známé komické situace. V roli Jeníka se představí Jiří Vojta, Mařenku ztvární Anna Fixová. Roli vesnického dohazovače Kecala Lážnovský, kterého příbramské publikum zná i díky titulům jako Bylo nás pět či Tři veteráni, svěřil Martinu Dusbabovi. Podle Lážnovského nebylo zkoušení jednoduché. "Pokud nechceme jít úplně tou lacinou cestou, že si z toho děláme legraci, tak je potřeba to odzpívat," podotkl režisér.
Herci se předvedou nejen pěvecky, ale chopí se i sami hudebních nástrojů - v operetě zazní klavír, klarinet, basová kytara, housle a perkuse. Fixová uvedla, že musela po 15 letech vytáhnout housle, což prý bylo pro ni velmi náročné. "Všechno je to dobré pro divadlo dál, na tom se dá stavět. Rozšiřuje to možnosti v hledání dramaturgie pro další titul," dodal režisér.
Smetanova Prodaná nevěsta měla být původně jen jednoaktová operetka, kterou chtěl skladatel vyvrátit domněnku, že jako vážný "wagnerián" nesvede napsat něco "lehčího". Místo toho vznikla Prodaná nevěsta, z které se časem stala opera nejnárodnější, doma nejhranější a v cizině nejznámější. Smetana po premiéře v roce 1866 považoval Prodanou nevěstu spíše jen za pokus, zda svede protiváhu k historické opeře Braniboři v Čechách. Za vrcholy své tvorby považoval dlouho hlavně Libuši a Dalibora. Někteří intelektuálové Prodanou nevěstu považovali dokonce za nedůstojnou českého národa. Prosadila se plně až koncem 19. století. Její úspěch spočívá v umění oslovit široké spektrum diváků.
