Havránková patří podle kurátorky výstavy Nadi Rovderové k první československé generaci vysokoškolsky vzdělaných profesionálních fotografů, kteří koncem 60. let absolvovali obor výtvarná fotografie na FAMU. Po studiu v oboru pokračovala a učila na Střední škole uměleckého průmyslu v Bratislavě, kde nadchla a formovala mladou generaci osobitých fotografů, slovenskou novou vlnu, k níž patří například Tono Stano a Miro Švolík.
Od roku 1991 vedla Ateliér výtvarné fotografie na VŠVU v Bratislavě. V letech 1994 až 2005 přednášela na katedře fotografie FAMU, v současnosti vede Ateliér fotomédií na Akademii umění v Banské Bystrici.
Havránková je solitérní fotografkou. Začala pracovat v 60. letech, kdy slovenská fotografie procházela silnou vlnou zvýtvarnění a znovu ožívala východiska expresivně laděného surrealismu. Autorka však od počátku narušovala tradice tvorby, modifikovala vizuální řeč i výrazový slovník své tvorby. "Je jednou z nejdůraznějších experimentátorek v dějinách česko-slovenské inscenované fotografie," říká kurátorka.
Zásahy do pozitivu i negativu, použitím expresivních výrazů, kombinací fotografických i nefotografických výtvarných technik, ale i použitím digitální a postprodukční manipulace dosahuje svébytné obraznosti. Oblast tvůrčí fotografie a uměleckého vzdělávání pomohla nasměrovat k jejich současnému intermediálnímu zaměření.
Pro Milotové tvorbu je příznačná nejen pestrost technologických, formálních i myšlenkových přístupů, ale i široký záběr disciplín počínaje designem a módou, přes knižní ilustrace, interiérové monumentální fotografie po architektonické realizace, malbu, inscenovanou a výtvarnou fotografii až k experimentálnímu filmu. "Skončí však pokaždé tam, kde začala - u fotografie, kterou považuje za průsečík celým vizuálním uměním posledního století," dodala kurátorka.
