"Většina konstrukčních prvků bez doplňků pochází z roku 1616. Je to jedna z nejstarších stojících roubených staveb bez větších zásahů a zároveň nejstarší zachovalý výměnek," uvedl Kmošek.
Členové spolku chtějí v první fázi přemístit výměnek, již dříve rozebranou roubenou polygonální stodolu z let 1697 až 1698 z Čisté, v budoucnu by mohly být součástí skanzenu i sušárna ovoce z Budislavi a menší zpracovatelské objekty. Vlastníci se jich kvůli dezolátnímu stavu budov vzdali. Všechny budovy jsou před rozebráním pečlivě zdokumentovány.
"Místo pro skanzen už máme, bude v Trstěnici na pozemcích u velkého klasicistního statku. Zapadlo by to do původní struktury, polygonální stodola by stála na místě, kde jiná už kdysi zanikla, výměnek by byl u usedlosti. Fungoval by jako muzeum lidové architektury," řekl Kmošek.
Malý skanzen má vytvořit zázemí pro živou ukázku lidové kultury, stavitelské praxe a zemědělských a řemeslných postupů. Součástí budou i stáje a pole, která bude spolek obdělávat, sláma se využije na výrobu došků. Zájemcům bude poskytovat konzultace pro opravy historických budov. Podle Kmoška se tím bude lišit od běžných muzeí lidových staveb v přírodě, která představují vybrané výjimečné objekty.
Pro projekt byl nedávno založen Institut lidového kulturního dědictví Českomoravského pomezí. Vedle sebranického spolku a jeho přátel v něm figurují také odborníci na památkovou péči, historii, etnografii a architekturu. Rozebrání staveb zvládne spolek vlastními silami s finanční podporou sponzorů a za pomoci místních obyvatel, na výstavbu skanzenu chce institut získat dotace.
