Dostavba koridoru by měla být na základě středeční dohody Ťoka s bavorským protějškem Joachimem Herrmannem dokončena do roku 2025. Na části trati by mělo být možné jet 200kilometrovou rychlostí a trať by měla být v celé délce dvoukolejná a plně elektrifikovaná.

Avizované zkrácení jízdní doby v první fázi na čtyři a čtvrt hodiny a v budoucnosti na tři a půl až čtyři hodiny je podle předsedy dopravní sekce Hospodářské komory Emanuela Šípa nedostačující. "Odpovídá zhruba době cesty osobním automobilem a je průměrnou cestovní rychlostí nejvýše 130 km/h daleko představě o vysokorychlostní dopravě. Tudíž je jeho možnost přetáhnout cestující odjinud než z autobusů Deutsche Bahn slabá," uvedl.

Aby bylo železniční spojení konkurenceschopné vůči automobilům, musela by být dojezdová doba vlaku významně kratší než automobilem, dodal Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu (CEDOP). Tomu by ale odpovídalo spojení pro vlaky jedoucí alespoň třistakilometrovou rychlostí. Výstavbě takovéto vysokorychlostní trati by se podle Šlegra měla vláda věnovat primárně. Teprve poté by měla přistoupit k modernizaci stávající trati pro rychlosti do sta až 120 kilometrů v hodině, kterou by využívaly nákladní vlaky.

Podle Výkonného ředitele sdružení nákladních železničních dopravců Žesnad Oldřicha Sládka jsou nákladní přepravci s plánem ministerstva spokojeni. Nákladní železniční dopravci potřebují sklonové a směrové podmínky hlavně pro dopravu těžkých a dlouhých vlaků. ŽESNAD.CZ vítá jakoukoliv vládní aktivitu za účelem splnění těchto podmínek pro konkurenceschopnou a ekologickou přepravu vůči silniční dopravě, uvedl Sládek.