Úřady budou moci už od roku 2020 vymáhat poplatky od řidičů aut s naftovým motorem na těch silnicích, kde je nejvíce znečištěné ovzduší, jestliže se kvalita ovzduší nezlepší. Další opatření zahrnují modernizaci autobusů a vozidel hromadné dopravy a změnu silniční sítě, jako je výstavba kruhových objezdů, rychlostních nadjezdů a podobně. Na tyto účely poskytne Londýn místním úřadům 200 milionů liber (5,8 miliardy Kč), řekl Gove.

Ministr sám je zastáncem restrikcí po jednotlivých silnicích na rozdíl od plošného zákazu vjezdu do městských center, rozhodnutí je však na úřadech, uvedla agentura Reuters.

Vláda zdůrazňuje, že je nutný rázný krok, protože znečištěné ovzduší si vybírá daň na zdraví lidí. Odhaduje také, že země přichází na produktivitě o 2,7 miliardy liber (78,6 miliardy Kč) ročně.

Obdobný záměr oznámila počátkem července francouzská vláda, o zákazu některých aut s naftovým motorem uvažují také některá německá města včetně Stuttgartu a Mnichova.

Německá vláda nicméně dala již dříve najevo, že se jí takovýto postup nelíbí. "Zákaz naftových či benzinových vozů v současnosti není na programu spolkové vlády," uvedla dnes vládní mluvčí Ulrike Demmerová. Německá kancléřka Angela Merkelová podle mluvčí opakovaně varuje před "démonizací" naftových motorů, ačkoli zároveň podporuje rozvoj automobilů s elektrickým pohonem.

Podle údajů automobilového průmyslu se v Británii poptávka po osobních automobilech s naftovým motorem v letošním prvním pololetí snížila o deset procent, zájem o benzinová auta naopak o pět procent vzrostl. Ve stejném období se prodej elektrických a hybridních modelů zvýšit o téměř 30 procent a stal se nejrychleji se rozvíjejícím segmentem trhu. Na registraci nových aut se ale stále podílí méně než pěti procenty.