Autoři studie uvádějí, že za zrychlením růstu bude stát hlavně poptávka obyvatel z rozvíjejících se ekonomik. Například region východní Evropy, kam studie řadí i Česko, měl loni celkem pětiprocentní podíl na globálním HDP, vykázal ale 1,5 procenta celosvětového hrubého předepsaného pojistného. V zemích západní Evropy je tento poměr opačný.
Celkově předpovídá studie zejména oživení životního pojištění, které zažilo po krizi útlum. Studie mu v regionu východní Evropy pro rok 2027 předvídá až osmiprocentní růst, proti zhruba tříprocentnímu růstu, který vykazoval v posledním desetiletí. Rychlost růstu neživotního pojištění v tomto regionu by měla zůstat relativně stabilní. Studie upozorňuje, že dění můžou ovlivnit jevy, jejichž dopad dnes nelze plně odhadnout, jako je například větší rozšíření inteligentních vozů a s tím souvisejících změn.
Globální rychlost růstu hrubého předepsaného pojistného pro životní pojištění by mohla do roku 2027 dosáhnout 6,5 procenta. Neživotní pojištění poroste pomaleji, a to o 4,9 procenta ročně. Hodnota takzvané propojištěnosti, která vychází z poměru globálního HDP vůči celkovému předepsanému pojistnému, se navzdory lepší kondici celého odvětví zvýší proti roku 2016 jen o 0,2 bodu na 5,8 procenta. Bude tak stále o 0,6 bodu nižší než před vypuknutím finanční krize.
