V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,9 milionu lidí. To bylo o zhruba 70.000 méně než na konci roku 2016. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 596.000 lidí, o 55.000 více než loni v prosinci. "Dynamika růstu klientů účastnických fondů se díky změně provizní politiky zvyšuje. Za celý letošní rok v nich očekáváme nárůst 200.000 klientů," uvedl viceprezident asociace Pavel Racocha.

Penzijní společnosti spravovaly ve fondech třetího pilíře klientům přes 389 miliard Kč. Objem příspěvků účastníků od začátku roku 2017 vzrostl o 6,2 miliardy Kč.

Příspěvek zaměstnavatele pobíralo koncem března ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření 957.000 účastníků, tedy 21 procent. V účastnických fondech přibylo letos přes 12.000 účastníků s příspěvkem zaměstnavatele, což je nárůst od počátku roku o 11 procent.

Průměrný příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření činil 833 Kč měsíčně, na penzijní připojištění 790 Kč měsíčně. "To samozřejmě pro zabezpečení na penzi nestačí. Klienti tak využívají státní příspěvek, který je od 300 Kč. Optimální úložka pro státní příspěvek je 1000 Kč, aby člověk dostal 230 Kč měsíčně. Nejvýhodnější úložka pro spoření do penzijního připojištění je 3000 Kč, protože klient využije jak plný státní příspěvek, tak plnou výši daňových úlev," upozornil prezident asociace Aleš Poklop.

V majetku transformovaných fondů tradičně převažovaly konzervativní investice, dvoutřetinového podílu dosahovaly státní dluhopisy ČR. Naproti tomu investice účastnických fondů záleží na jejich investičních profilech, například konzervativní, vyvážený či dynamický.

Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.