Většina spojení, které ČSA provozují, se zaměřuje na kratší spojení po Evropě. Do nedávného vypuknutí krize na Ukrajině naopak dopravce využíval svého monopolního postavení pro lety z Česka na ruském trhu a v okolním regionu a kladl důraz na spojení s těmito zeměmi. Kvůli bezpečnostní situaci a s tím souvisícím poklesem zájmu o cestování v regionu, se ale začal zaměřovat spíše na západní a severní Evropu.
Kromě linek, na kterých dopravce létá vlastními letadly, nabízí rovněž v takzvané spolupráci na základě sdílení kódu s partnerskými leteckými společnostmi letenky do 120 destinací v 50 zemích. Mezi nedávno oznámenými novinkami, které dopravce bude provozovat vlastními silami, je například spojení z Prahy do skotského Edinburghu s mezipřistáním v polské Lodži, nebo spojení z polského Řešova (Rzeszów) rovněž do Edinburghu. Naopak odloženy o rok mají být lety do polského Gdaňsku a Poznaně, protože zájem cestujících dosud neplnil očekávání managementu. Spojení do irského Corku dopravce kvůli slabému zájmu zrušil úplně.
ČSA na první zahraniční spoj v roce 1930 nasadily letoun Ford 5 AT-C Trimotor pro 14 cestujících a dvoučlennou posádku. Z chorvatského Záhřebu byla trasa později prodloužena do Sušaku. O tři roky později přibyla linka Praha - Bukurešť a v roce 1936 byly zahájeny pravidelné lety z Prahy do Moskvy. Teprve následující rok se na palubách letedel ČSA objevily letušky a do začátku druhé světové války, která rozvoj ČSA přerušila, bylo možné s ČSA z Prahy zaletět i do Bruselu, Paříže, Říma a Budapešti.
České aerolinie loni snížily ztrátu na 631 milionů korun z předchozí téměř miliardy Kč při 6,5procentním snížení tržeb na 9,5 miliardy korun. Stát v dopravci drží necelých 20 procent akcií, většinu mají korejská společnost Korean Air (44 procent) a soukromá letecká společnost Travel Service (34 procent). Zbylých 2,26 procenta drží Česká pojišťovna. ČSA zaměstnávají necelých 700 lidí.
