ECB v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila rozsáhlé a pravidelné nákupy státních dluhopisů v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. Banka hodlá do finančního systému minimálně do září příštího roku pumpovat kolem 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) měsíčně, a celkově tím vložit do ekonomiky asi bilion eur.
Šéf ECB Mario Draghi dnes potvrdil, že banka plánuje uskutečnit opatření přijatá na podporu ekonomiky v plném rozsahu. Upozornil, že hospodářské oživení v eurozóně sice pokračuje, ale mírně ztrácí na tempu, a to zejména kvůli vývoji v rozvíjejících se ekonomikách.
Draghi dnes rovněž vyzval k dohodě mezi Řeckem a mezinárodními věřiteli, která by silně zadluženou zemi z jihu Evropy udržela v eurozóně a zajistila jí udržitelný hospodářský růst.
ECB srazila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum loni v září, kdy také oznámila, že začne poprvé dodávat do ekonomiky eurozóny dodatečné peníze prostřednictvím nákupů krytých dluhopisů a dalších cenných papírů od komerčních bank. K razantním opatřením centrální banku přimělo oslabování západoevropské ekonomiky a pokles inflace.
Deflace v Evropě ale už podle všeho skončila a spotřebitelské ceny v eurozóně se po zimním poklesu v květnu vrátily do kladného pásma. Meziroční míra inflace se vyhoupla na 0,3 procenta z dubnové nulové úrovně a ze záporného pásma předešlých čtyř měsíců.
Na dubnovém zasedání se guvernéři podle zápisu z jednání shodli, že program nákupů dluhopisů funguje a že rizika spojená s kvantitativním uvolňováním měnové politiky byla zveličována. Dohodli se tak, že v měnové politice ECB nejsou zapotřebí změny.
