9°C
Tyran Saddám! Smrt v oprátce!
Saddám Husajn nekladl odpor, když ho včera za úsvitu přiváděli k oprátce
Nekladl odpor, když ho včera za úsvitu přiváděli k oprátce. Hrdě si odmítl nasadit černou kápi. Během okamžiku pak bývalý irácký prezident Saddám Husajn (69) zemřel. Popravili ho tam, kde za jeho vlády končili na oprátce odpůrci režimu. Nato se rozpoutala bitva o jeho tělo. Ačkoliv dcery chtějí Saddáma pochovat v Jemenu a později doufají i v rodném Tikrítu, tělo diktátora zřejmě potají zmizí ze světa v nějakém utajeném hrobě. Celá poprava trvala asi 25 minut. Saddáma přivedli v poutech. Na sobě měl černý kabát, kalhoty, svetr a bílou košili. Sundal si jen černý vlněný klobouk. Od soudce si pak vyslechl rozsudek. Nato mu skupina strážců pomohla po kovovém schodišti. Kolem krku mu byl uvázán šál. Byl postaven na propadlo. Kat pak Saddámovi nasadil kolem krku tlusté lano. Z levé strany utáhl smyčku. Odsouzenci řekl několik slov a ten v odpovědi kývl. "Vypadal klidně, netřásl se," řekl jeden z asi patnácti svědků popravy. "V jednu chvíli ke mně pootočil hlavu, jako by mi chtěl říct: žádný strach. Byl to zvláštní pocit," uvedl poradce vlády Mowafak Rubaj. Exprezident měl s sebou korán, který požádal předat jisté osobě... Saddámova smrt byla rychlá. "Strážce zatáhl za páku a popravovaný se propadl asi o půl metru. Slyšeli jsme, jak se mu okamžitě zlomil vaz a viděli krev kolem provazu," popsal šíitský politik Samí Askarí. Exprezident visel asi deset minut. Poté doktor potvrdil smrt. Husajnovy dcery sledovaly chvíle před popravou v televizi. Byly prý hrdé na to, jak šel jejich otec odvážně na smrt. Opačné pocity měli pozůstalí Saddámových obětí. "Vzpomněl jsem si na své tři bratry a na otce, které zabil. Tohle je zasloužený trest pro každého tyrana," řekl Džavád Zubají, který svědčil proti Saddámovi.
Za co dostal provaz Dudžail, 8. července 1982 Městem projíždí prezidentský mercedes. Jako sunitu tu Saddáma převážně šíité nemají moc v lásce. Vše ale probíhá normálně. Až v palmovém háji začne na prezidentský konvoj pálit komando. Protože si ale na poslední chvíli přesedl, zůstává nezraněn. "Vyřiďte to!" nařizuje Republikánským gardám. Odvetu nepřežilo 148 šíitů.
Oslavy i násilí Poté, co tyrana Saddáma Husajna popravili, lidé vyšli do ulic a začali slavit. Ovšem ne všichni. Při několika explozích v Iráku včera zemřelo bezmála sedm desítek osob. Také svět přijal Saddámovu popravu různě. USA jí ústy prezidenta George Bushe přivítaly, Evropa zaujala opačný postoj. Británie vyjádřila pochopení, třebaže se distancovala od trestu smrti. Politování naopak vyslovilo Rusko a Vatikán hovoří o tragédii. "Vykonání rozsudku respektujeme jako fakt, kterým se Irák vyrovnává s vůdcem režimu, který zemi přivedl do několika nesmyslných válek a přinesl utrpení mnoha nevinným lidem," uvedl český ministr zahraničí Alexandr Vondra.
Jeho zvěrstva *Vraždy oponentů, šíitů i Kurdů, kteří spočívají ve 270 masových hrobech po celém Iráku *Popravy prominentních duchovních hodnostářů (1974 až 1979) *Zabití 5 až 8 tisíc obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (1983) *Povraždění pěti tisíc Kurdů yperitem a nervovým plynem ve vesnici Halabdža (1987 až 88) *Invaze do Kuvajtu, zapálení 700 ropných vrtů a údajně i mučení a vraždy zajatců během okupace (1990) *Brutální potlačení šíitského povstání na jihu země, po němž zůstalo mnoho masových hrobů (1991) *Likvidační operace Anfál proti Kurdům na severu iráku, při níž zahynulo 180 tisíc osob (1987 až 1988)
Život protkaný krutostí Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 ve vesničce alAudscha u Tikrítu do chudoby. Matka byla údajně prostitutkou, otec rolník rodinu záhy opustil. Nevlastní otec pak Saddáma týral, prý i jídlo si musel krást. Vzdělání se mu dostalo až ve dvanácti, když odešel ke strýci. Kvůli němu také poprvé vraždil. V roce 1958 zabil funkcionáře, který ohrožoval strýcovu kariéru. Odseděl si šest měsíců. V roce 1968 se po převratu dostal k moci se stranou Baas. Vlády se chopil o jedenáct let později. Zorganizoval pokus o puč a protivníků se zbavil navždy. Ti, co nebyli popraveni, ho začali víc než milovat. Krutovládu ukončila v březnu 2003 spojenecká invaze do Iráku.
Také je popravili BENITO MUSSOLINI (Itálie) - fašista a spojenec Hitlera byl popraven i s milenkou italskými partyzány v dubnu 1945 NICOLAE CEAUŠESCU (Rumunsko) - komunistický diktátor byl i se svou ženou Elenou odsouzen k smrti zvláštním vojenským soudem a popraven v prosinci 1989 FRANCISCO MACIAS NGUEMA (Rovníková Guinea) - za to, že ze své země udělal "koncentrační tábor Afriky" popraven v září 1979
