Přinášíme vám malou ochutnávku rozhovoru s charismatickým Antonio Banderasem: Celý rozhovor najdete v Nedělním Blesku.

Co děláte pro to, abyste byl uznáván jako představitel lamačů srdcí? Máte recept na kondici?
„Už dávno si tak nepřipadám. Bude mi padesát a zrcadlo nelže. Někdo možná řekne, že jsem roztomilý. Ale tu dobu jsem zažil a ptal se pak sám sebe: Jsem tohle ještě já? Jak mě vidí lidé? Já ze sebe nechtěl dělat hvězdu. Jsem v Hollywoodu dvacet let a vždycky jsem si dělal, co jsem chtěl. Patřím teď, myslím, do průměru a šedi. A nechci být v žádné škatulce. I proto dělám jiné věci, jako je moje produkční společnost v Malaze, kde točím filmy s mladými režiséry.“

Nebál jste se naopak škatulky postav homosexuálů?
„Hrál jsem takovou roli ještě ve Španělsku a hodně mi pomohla ve Philadelfii. Ve scénáři byl okamžik, kdy Toma Hankse odvezou do nemocnice a já běžím za ním. Měl jsem se s ním obejmout a podat mu ruku. Musel jsem říct, že jsme přece milenci a tak se musíme políbit. Tom souhlasil se slovy: Já mám manželku Ritu a miluju ji, ty jsi taky ženatý, tak nám to neublíží. A na tu pusu vzpomíná při každém setkání.“

Proč jste s sebou nevzal manželku, abyste jí také Prahu ukázal?
„Chtěl jsem, přemlouval jsem ji. Ale musela zůstat doma s dcerou Stellou a připravit ji na tábor.“