Před měsícem oslavila Štefánikova observatoř devadesát let od toho, co se otevřela široké veřejnosti. Pražané 24. června 1928 dostali poprvé šanci pozorovat vesmírné útvary, aniž by bylo potřeba stát se astronomem. Devadesátiletá observatoř se těší oblibě i po tolika letech. Zvláště v létě je vyhledávanou destinací turistů i místních. 

Přestože má hvězdárna rozmístěné dalekohledy na čtyřech místech, běžně se návštěvník dostane jen na dvě z nich. A to do západní a hlavní kopule, které jsou zde od roku 1930. „Východní, která je nepřístupná veřejnosti, je přitom nejstarší kopulí. Je určena pro odborníky. Stejně tak tu máme ještě malý pozorovací domeček s odsuvnou střechou, který se také využívá pro odborná pozorování,“ prozradila Magdalena Hrnková, která nás observatoří provedla. 

Od výstavy ke kukátku

Po zaplacení vstupného vystoupáte do prvního patra, kde vás s vesmírem seznámí stálá expozice planet, vesmírných těles a dalekohledů, které odnepaměti sloužily ke kosmickému bádání. Nejnovější stroj Mark, který tady mají, si ale prohlédnout nemůžete, je totiž umístěn ve východní kopuli, kam smí jen astronomové.

Jakmile se ocitnete v přístupných kopulích, zaprášených dalekohledů se bát nemusíte. Obrovské stroje jsou sice letité, ale i ty zažily vzpruhu. Na původní konstrukci objevíte novější dalekohledy i z roku 2000, které umožňují detailní pohled třeba na erupce na Slunci, pozorování skvrn i sluneční protuberance - jasného oblaku chladného plazmatu. „Někdy mají lidé obavu, abychom jim nepouštěli jen nějaký záznam. Průlety mraků nebo pohled na Petřínskou rozhlednu je ale uklidní,“ ukazovala Hrnková, jak je snadné detailně špehovat ruch na romantické vyhlídce, která stojí jen 400 metrů odsud.

Video
délka: 00:32
1080p 720p 360p

Pozorování Slunce ve Štefánikově observatoři. Eva Fornálová

Při prohlídce se například dozvíte, jak vznikají kruhy a skvrny okolo Slunce a Měsíce. „Jedná se o meteorologický úkaz. Označuje se jako takzvaný halový jev, který je vidět každý třetí nebo čtvrtý den. Stačí se pečlivě podívat,“ prozrazuje návštěvníkům průvodkyně. 

Observatoř po bouřce

Kdy se sem ale vydat na ty nejzajímavější výhledy? „Rozhodně sem nechoďte, když je deštivo a zamračeno. Zato po dešti a bouřce se obloha vybere a je krásně jasno. Lidé přitom netuší, o co přichází,“ prozradila Hrnková, že právě po dešti bývá observatoř nejvylidněnější, takže mají návštěvníci často soukromou prohlídku s možností doptat se na všetečné otázky.

Slunce, Měsíc i Venuše

Kromě Slunce, které zde sledují od dopoledních hodin, je možné pozorovat Měsíc už od třetí hodiny odpolední. „Doporučujeme se sem  vydat v době, kdy je Měsíc v první čtvrti, což bude 19. července,“ vysvětlovala Hrnková, že je tak měsíc působivější nežli za úplňku. „Vynikne plastičnost. Na Měsíci jdou vidět povrchové útvary díky vrženým stínům, jelikož je na rozhraní mezi tmavou a osvětlenou polokoulí,“ dodává průvodkyně.  V červencovém úplňku pak můžete 27. července obdivovat úplné zatmění měsíce.

Pokud se sem vypravíte mezi devátou a jedenáctou večerní, Hrnková doporučuje vyhnout se přímému měsíčnímu světlu. Na obloze spatříte Jupiter, Saturn, časně zvečera Venuši, která už v srpnu na obloze zase viditelná nebude. Zato se na ní objeví planeta Mars.

Fotogalerie
13 fotografií