Redaktoři Blesku se na soutěži nestačili divit. Po nenáviděné mléčné polévce, univerzální hnědé omáčce či čočce s párkem jako by se zem slehla. S finančním limitem 34 korun za menu včetně polévky a dezertu a podle regulí zdravé výživy dokázaly kuchařky vykouzlit třeba lososový steak na restované zelenině, krůtí medailonky na zázvoru, či filet z tilapie v bylinkovém pestu s limetkovou omáčkou. Všechny recepty přitom musely být otestovány na dětech a patřit mezi jejich oblíbené.

Losos vyhrál díky triku

Podle slov poroty nebylo vůbec jednoduché vybrat mezi deseti finalisty to nejlepší menu. Rozhodla přitom drobnost. Přestože vítězného lososa vyndali po deseti minutách z jídelnového ohřívače, chutnal jako čerstvě sundaný z pánve. „Takhle by měl chutnat i v té nejlepší restauraci,“ pochvaloval si porotce a kuchařský expert Zdeněk Hladík. „Konvektomat jsme vypnuli a losos se pod plechem dodělal vlastním teplem,“ prozradil svůj trik šéfkuchař vítězného týmu Gerhard Schröter ze školní jídelny na Náměstí svornosti v Brně. Místního lososa prý děti milují, a když se objeví v nabídce, jde na dračku.

Dobroty je nezruinují

Přestože v restauraci za něj vytáhnete z peněženky dvoustovku, do limitu 34 korun se podle slov vedoucí vítězné jídelny Ivy Vyskočilové i s podobným jídlem vejdou bez problémů. „Lososa, když je v akci, není problém koupit levně,“ říká Vyskočilová. „Ale děláme i finančně náročnější jídla jako krkonošský řízek, který je hodně oblíbený. Druhý den si finance vyrovnáme třeba čočkou se sázeným vejcem,“ přiznává.

Expertka: Hlavní je pestrost a málo soli

V porotě zasedala i expertka na zdravou stravu Jana Dostálová ze Společnosti pro výživu. Říci jednoduše, jak má vypadat správný školní oběd, si ale netroufla. „Je to na několikahodinouvou přednášku. Dobře je to ale obsaženo v normách pro jídelny a je to kontrolováno spotřebním košem. To zaručuje, že všechny jídelny u nás vaří, alespoň co se surovin týče, dobře,“ podotýká Dostálová. „Často se ale stává, a bylo to i zde na soutěži, že jídelny někdy příliš solí,“ upozorňuje. Množství soli totiž v normách chybí a na co nestačí kuchařský um a kreativita, dohání se solí. A to je podle Dostálové velká chyba. „Děti si zvykají na slanou chuť a budou ji pak vyžadovat i v dospělosti,“ říká expertka. Dětské jídlo by podle ní také nemělo obsahovat příliš koření, které by se mělo raději nahradit zelenými bylinkami. V porovnání s dospělými by děti měly dostat do těla i více vápníku. Podle Dostálové je ale úroveň jídel v jídelnách mnohem lepší než dřív. „Tady na soutěži vidíme ty nejlepší, ale mění se to všude,“ říká Dostálová. Podle ní je v řadě rodin jídlo ze školní jídelny jediné zdravé jídlo, které dítě přes týden sní. „Rodiče se vrací ze zaměstnání pozdě a věčeři často odbývají,“ říká Dostálová. Proto je podle ní nejdůležitější, aby rodiče děti posílaly do jídelny a nenechali je stravovat se po svém. V automatech a fastfoodech.

Jediná na světě

Podle prezidenta Asociace kuchařů a cukrářů Miroslava Kubce je soutěž o nejlepší školní oběd světový unikát. Jinde by se prý od nás mohli učit.