Publikace, jež vzešla z mezinárodního grantového projektu z Velké Británie, zatím vyšla jen v angličtině. Historici ale shánějí peníze i na české vydání a uvažují také o on-line verzi.
Doufají, že publikace čtenáře seznámí se životem a prací řady zapomenutých osobností. Zemřely bezprostředně před druhou světovou válkou či během ní ve vyhlazovacích táborech. Byl mezi nimi například známý cestovatel Jiří Baum, filozof a historik Josef Fischer, novinář a literární kritik Kurt Beer Konrad nebo farmakolog Emil Starkenstein či psychiatr a neurolog Erwin Hirsch.
"Emil Starkenstein byl jedním z vědců, kteří se pokusili odjet z protektorátu do Holandska. To bohužel nacistická vojska obsadila a on se jim dostal do rukou. Skončil v Mauthausenu," uvedl historik Antonín Kostlán. Cestovatel Baum se naopak vrátil do Čech dva dny před jejich obsazením a už mu nebylo nikdy dovoleno odjet. Zavražděn byl v Polsku. "Oba se angažovali v odbojových skupinách," zdůraznil.
Ze 46 sledovaných vědců se 33 hlásilo k německé národnosti, ostatní k české. Vyznání měli židovské. "Nicméně všechny to byly moderní osobnosti, které se hlásily k vědeckému světovému názoru a historii českých zemí," řekl Kostlán. Historici se zabývali i tím, jak byla časově rozvržena násilná smrt špičkových intelektuálů a jak umírali.
"Podařilo se nám shromáždit řadu výjimečných příběhů, například historika a novináře Kurta Beera Konráda, který spáchal sebevraždu v Drážďanech v roce 1941 před svou popravou. Jeho dceru pak schovávali pod různými jmény," řekl historik Michal Šimůnek.
Historici vybrali osobnosti, jež dlouhodobě odborně působily v oblasti přírodních věd a medicíny, společenských věd nebo humanitních oborů vyučovaných na tehdejších československých vysokých školách. Shromáždili údaje o téměř všech profesorech a docentech, kteří se stali obětí holokaustu. I s vědci jich byly přibližně dvě stovky.
Kniha má přispět také k osvětlení vědeckého vývoje ve střední Evropě. Po druhé světové válce totiž následoval poválečný odsun německých vědců, a tím konec německé vědy v českých zemích, po roce 1948 čistky mezi českými vědci z politických důvodů a po roce 1968 pak vlna odchodů do exilu.
mrz rot
