Kaprálová se jako skladatelka a dirigentka výrazně prosadila v době, kdy obě profese zcela ovládali muži. Dnes se proto symbolicky za dirigentský pultík znovu postavila žena, a to Olga Machoňová Pavlů, jejíž kariéra se úspěšně rozvíjí v Česku i zahraničí.
Koncert zahájila Suita rustica inspirovaná lidovými písněmi, následovala Partita pro smyčcový orchestr a klavír a také Concertino pro housle, klarinet a orchestr, dokončené a instrumentované až v roce 2000 brněnskými skladateli Milošem Štědroněm a Leošem Faltusem. Filharmonie Brno zařadila na program také asi nejznámější dílo Kaprálové, Vojenskou symfonietu, kterou sama autorka s dirigentskou taktovkou provedla s Českou filharmonií v Praze a Symfonickým orchestrem BBC v Londýně.
"Nepodařilo se nám dohledat, že by téměř kompletní orchestrální dílo Kaprálové někde zaznělo během jednoho večera," řekla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Zájemci se mohli o přestávce také vyfotit s herečkou v kostýmu Kaprálové.
Skladatelka se narodila 24. ledna 1915 v Brně, jejím otcem byl skladatel Václav Kaprál. V tvorbě uplatňovala moravskou melodiku, ale i postupy soudobé vážné hudby. Po brněnské konzervatoři studovala skladbu u Vítězslava Nováka a dirigování u Václava Talicha.
"Příběh Vítězslavy Kaprálové - v Brně zvané Vitulka - má parametry téměř hollywoodské story. Geniální dítě z prestižní brněnské hudební rodiny, vyrůstající v tvůrčím kvasu první republiky a odvážně se vrhající do života společenského i uměleckého," uvedla Kučerová.
Od roku 1937 žila Kaprálová převážně v Paříži, kde se stýkala s Bohuslavem Martinů. Poznala také spisovatele Jiřího Muchu, jenž se stal jejím manželem. Při útěku před postupující nacistickou armádou u Kaprálové propukly příznaky tuberkulózy. Zemřela v Montpellieru 16. června 1940.
Brněnská rodačka se za 25 let života stačila podle odborníků výrazně zapsat do dějin české hudby. "Podařilo se jí složit přes 50 skladeb, dokonce měla vybrané i libreto na operu," vzpomínal nedávno její bratranec Josef Kaprál.
