"Na rozhodnutí (v rozkladovém řízení) máme ze zákona lhůtu 60 dnů," řekla ČTK mluvčí ministerstva Helena Markusová. V době, kdy trvá rozkladové řízení, se na objekt vztahuje režim, jako by za památku prohlášen byl, tedy není možné ho ani zbourat. Nádraží patří Českým drahám, které chtějí budovu z 60. let zbourat a na jejím místě postavit dopravní terminál. Dnešní protest svolalo sdružení Důl architektury, které se o zachování nádraží dlouhodobě zasazuje a bylo autorem návrhu na prohlášení budovy za památku.

Markusová demonstrujícím přečetla výňatky z ministerského rozhodnutí, které částečně uznalo hodnotu interiérových prvků nádraží či monumentální skleněné mozaiky od Václava Kopeckého. "Tak proč ho chcete zbourat?" volali na ni protestující. Návrh, že by bylo možné některé prvky stavby přenést jinam či je prezentovat v rámci zamýšlené novostavby vyvolal jejich smích.

Architekt Josef Smutný připomněl, že ministerstvo kultury udělilo svou výroční cenu za celoživotní přínos nejen zmíněnému výtvarníkovi Kopeckému, ale také architektům Aleně Šrámkové, Emilu Přikrylovi, Miroslavu Masákovi a před několika dny Ladislavu Lábusovi. Ti všichni podpořili stanovisko České komory architektů zasazující se o zachování nádraží a ministerstvo jejich názor odmítá respektovat, uvedl. "Za 25 let nebylo ministerstvo schopné nastavit principy ochrany industriální a moderní architektury," uvedl.

MK o budově od architekta Josefa Hrejsemnou, jež je podle odborníků ojedinělým dokladem architektury období bruselského stylu, rozhodovalo opakovaně a opět v rozporu s názory například NPÚ a České komory architektů. Ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedlo, že kvalita stavby nepřesahuje dobový rámec. Největší kritiku ale sklidila zmínka úředníků o obavách z nařčení ze zmaření investic. Majitel budovy již má platné rozhodnutí o demolici. Pokud by nádraží bylo prohlášeno za památku, bourat by se nemohlo.

Důl architektury poprvé podal MK návrh na prohlášení nádraží za kulturní památku v roce 2011, kdy České dráhy prezentovaly záměr budovu zbourat. NPÚ prohlášení doporučil, MK ale v květnu 2012 nádraží za památku prohlásit odmítlo. Autoři podnětu podali MK návrh na zahájení přezkumného řízení; při přezkumu objekt požívá předběžné památkové ochrany. Tehdejší ministryně Alena Hanáková přezkum zahájila v březnu 2013, v červnu pak již jako odstupující ministryně řízení zastavila a umožnila demolici stavby.

Argumentovala již tehdy mimo jiné tím (podobně jako v případě zastavení přezkumu v kauze domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze), že "existují práva účastníků nabytá v dobré víře, která svým rozsahem a významem převažují nad veřejným zájmem na ochraně kulturního dědictví", tedy obavou, že by majitelé po státu chtěli své údajně již investované peníze zpět.

Letošní doplněný návrh na prohlášení nádraží za památku, který akcentoval i některá umělecká díla v interiéru, vedle NPÚ podpořila i komora architektů, ministerstvo ale tento měsíc zveřejnilo své zamítavé stanovisko.