"V této hře jsou věci, které se pro nás stávají čím dále více aktuální. Aktuální je například ono prorůstání šedé ekonomiky a politiky, podvody s nemovitostmi, dealování drog a tak dále. Zároveň jsou zde plnokrevné postavy psané člověkem, který životu rozuměl," řekl hostující režisér Janusz Klimzsa.
Podle režiséra i hostující dramaturgyně Jany Pithartové je hra o době, kdy mít vlastní ložnici byl protiprávní luxus, kdy se z lidí stávali soudruzi a z nicek oficiální osobnosti s imunitou. Zoja žije v době bytové krize v Moskvě. Díky konexím i svému šarmu si udrží vlastní byt. Zemi, která už pro ni není domovem, však chce opustit. A není sama.
"Postavy mluví vtipnými, živoucími dialogy, snoubí se bohatými vzájemnými vztahy, zjevnými i skrytými. Na první pohled jednoduchý příběh je vystavěn mistrně, přehledně, ale na dalekosáhlém a hlubokém podkladu mimořádně závažných témat, a spěje k nenadálému překvapení," řekla Pithartová.
Bulgakov (1891 - 1940) byl vynikající dramatik, který ve svých dílech zesměšňoval režim. Po celý život nesměl vycestovat za svými bratry na Západě. Satirický román Mistr a Markétka vyšel až 30 let po jeho smrti. Zojčin byt byl v Sovětském svazu krátce po uvedení zakázán.
"Inteligence to neměla v Sovětském svazu lehké. Bulgakov byl skoro celé tvůrčí období Stalinovým rukojmím, nechával ho žít a tvořit, ale všechno, co napsal, bylo dost brzo zakázáno," řekla Pithartová.
