Strom jako ústřední téma expozice vybrali kurátoři záměrně. Obrazy stromů se staly důležitou částí Pruchovy malířské tvorby. "Koncepce výstavy by měla být jakousi poctou Jindřichu Pruchovi. Pruchovo dílo je v kontextu českého umění nepominutelnou a postupně stále více doceňovanou hodnotou," uvedla Schubert.
Podle odborníků jsou zdůrazňovány zejména dobové souvislosti jeho malířské tvorby, opomíjen je však jeho případný vliv na další generace.
Na výstavě jsou zastoupena díla Daniela Balabána, Inge Koskové, Jana Jemelky, Jiřího Petrboka, Petra Veselého či Petra Kvíčaly. Autoři podle galeristy zastupují všechny věkové kategorie. "Nejmladším autorem je Martin Zálešák, nejstarším je zřejmě kurátor výstavy Petr Veselý, který vystavuje malý obraz torza kmene," uvedl galerista. Na obrazech malíři dané téma zachycují například v podobě detailů lesa, temných smrčin, pralesa, ale i v naturalistickém pohledu.
Návštěvníci výstavy se mohu seznámit i s Pruchovým dílem. Jeho dva obrazy zabírají ústřední část výstavní plochy. Galerie Caesar si je zapůjčila z čáslavského muzea.
Prucha byl představitel fauvismu, impresionismu a expresionismu. Podstatná část jeho tvorby se váže k pobytu v Železných horách. Zemřel v nedožitých 28 letech. Odborníci jej považují za jednoho z našich největších krajinářů. Jeho dílo bylo dlouhá léta opomíjeno. K objevení jeho bohatosti a ojedinělosti přispělo darování téměř veškeré malířovy pozůstalosti jeho sestrou Vojslavou Pruchovou Národní galerii v Praze.
