Demonstrace je další ze série akcí, které ukazují sílící hněv obyvatel Hongkongu kvůli snahám pevninské Číny rozšířit svůj vliv nad tímto územím. Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu před 17 lety se slibem, že jí bude zachován vysoký stupeň autonomie. Na základě zásady "jedna země, dva systémy" má Hongkong na rozdíl od pevninské Číny zajištěna občanská práva v západním stylu a nezávislé soudy.

Peking vyvolal značnou vlnu kritiky, když tento měsíc zveřejnil politické prohlášení s vlastní interpretací zásady "jedna země, dva systémy". Uvedl v něm mimo jiné, že "láska k vlasti" je univerzálním požadavkem pro soudce, kteří jsou "součástí městské správy, stejně jako vysocí úředníci, poslanci či Čínou podporovaný předseda výkonné rady".

To mezi hongkongskými právníky vyvolalo nevoli. "Vzkaz Pekingu je jasný: Očekává, že soudci budou zvažovat politické aspekty při rozhodování případů, a to je v našem systému nepřijatelné," řekl Dennis Kwok, právník zastupující organizátory protestu. Podle jeho odhadů se akce zúčastnilo 1700 osob, kteří ukončili protest před budovou Nejvyššího soudu, kde v tichu stáli tři minuty.

Analytici míní, že Peking úmyslně své prohlášení zveřejnil coby jakési varování v době, kdy aktivisté v Hongkongu pořádají neoficiální referendum, aby získali podporu pro demokratické reformy. V referendu, které končí v neděli, už podle nich hlasovalo asi tři čtvrtě milionu lidí. Hongkong má více než sedm milionů obyvatel.