Inflace v eurozóně se tak nadále nachází hluboko pod dvouprocentní hranicí, kterou Evropská centrální banka (ECB) stanovila jako strop cenové stability. Říjnový odhad je ale o něco lepší než údaj za září, kdy spotřebitelské ceny v zemích platících eurem rostly nejpomaleji za skoro pět let.

Nejvíce se na zrychlení inflace v říjnu podílely služby, kde ceny stouply odhadem o 1,2 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily o půl procenta. Inflaci podobně jako v předešlém měsíci brzdily ceny energií, které byly nižší odhadem o 1,8 procenta. To by bylo zpomalení oproti září, kdy klesly dokonce o 2,3 procenta.

Dnešní rychlý odhad se týká 18 zemí platících eurem. Konečnou zprávu o říjnové inflaci v měnové unii i v celé Evropské unii má Eurostat zveřejnit 14. listopadu.

Dlouhodobě nízký růst spotřebitelských cen v eurozóně vyvolává obavy z deflace. Ta obvykle svádí spotřebitele k odkládání výdajů a podniky k odkládání investic kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti, což podkopává hospodářský růst a zaměstnanost.

ECB v posledních měsících snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a ohlásila plán nákupu některých cenných papírů, aby hrozbu deflace odvrátila a podpořila hospodářský růst.