Nevadí vašim potomkům, že se u vás nikdy nejí maso?

„Nevadí. Nejenže to dodržují, ale naopak kontrolují mě. V jedné restauraci jsem si třeba dal imitaci masa. A oni se hned ptali: Ty jíš maso? Tak jsem je ubezpečil, že ne, že je to jen jako. Ale rozhodně do vegetariánství své děti netlačím, samy se mohou svobodně rozhodnout. Nabídl jsem jim na začátku jen to, co jako otec považuji za správné. Nechci mít kolem sebe žádné »vězně« – každý má svobodnou vůli, podle ní se může rozhodnout.“

Jenže vegetarián je i váš pes. Tam to asi moc svobodná volba nebyla…

„Psi jsou společenská zvířata. Tenhle pes si svým způsobem vybral nás, vegetariánskou smečku.“

Kdybyste mu hodil šunku, tak si nedá?

„Ale samozřejmě to zbodne, má to v genech. Na jednom večírku se našli opilí lidé, kteří mu v mé nepřítomnosti nabídli maso a pak se chlubili, že psa a mě převezli. Co dodat. My máme dobrý pocit, že ani kvůli našemu psovi neumírají žádní tvorové.“

A co váš pes tedy žere?

„Chutnají mu sojové párečky, sýry, nepohrdne mrkví a jablky. Taky se pro veganské psy vyrábí několik druhů »veganského masa«, nejlepší dělají v Itálii. Tak mu ho objednáváme. Ve zdraví oslavil osmé narozeniny a všichni uznávají, že je ve skvělé formě.“

Co dělá vaše žena?

„Máme tři děti a je to skvělá máma. Ve volných chvílích pomáhá sestře s jejich pražskou kavárnou Blatouch. Bylo a je to její čtvrté dítě.“

A co říká vašemu poněkud nezvyklému přístupu k životu?

„Zeptejte se jí, já mohu mluvit jen za sebe. Je vegetariánka, akceptuje mé amatérské veganství, ale jinak mě drží ve všech věcech při zemi. Což je možná škoda, nebo naopak dobře.“

Nevadí jí, že se touláte po světě?

„Snad jsem čtrnáct let dobrý manžel a otec. Ona je skvělá manželka a matka. Udělali jsme dohodu, že vyrážím ročně alespoň na měsíc na výpravy. Sám, bez rodiny, bez počítače, v rámci možností bez telefonu.“

Byl jste na mnoha místech – ve východní Asii, v Japonsku, v Rusku, v celé Americe. Kde to na vás nejvíce zapůsobilo?

„Život mi zásadně změnila první expedice do Mexika, za potomky Toltéků. Vše začalo v Xocitecatlu, kde jsme seděli v kruhu s přáteli a mexickými indiány. Já vyprávěl takový zvláštní příběh z předchozího dne. A pak se stalo něco, co je sice neuvěřitelné, ale bylo to skutečné: Postupně jsem začal mluvit pro mne neznámým jazykem. Pak jsem se jakoby probudil a hodně se v mém životě změnilo. Mluvím o tom teď s vámi v rozhovoru, protože všechna tajemství už brzy pominou.“

Cože? Jak to myslíte? Já tomu asi nerozumím. Jaká tajemství?

„Myslím, že se naše chápání světa, respektive hodnot, brzo změní. Kdy to bude, ví jen otec, architekt, bůh, energie, centrála, nazývejme jej, jak chceme. Každopádně si myslím, že má smysl pro humor.“

Říkáte, že mezi indiány jste měl několik mystických zážitků, které vás přesvědčily, že naše sucharské vnímání světa není jediné, že existují věci mezi nebem a zemí. Co jste tam třeba zažil?

„Sucharské? Svět je krásný ve své podobě a zůstane stejný. Ale budeme jej vnímat jinak, upravíme naše osobní promítačky. Tedy ten, kdo chce. Někdy jen mluvíte, jindy se dotknete kamene, projdete indiánským rituálem a stane se to. Někdy to trvá chvíli, jindy dlouhé hodiny. Jednou to bude trvalý stav. Není to tajné, co zažívám, ale každý si na vše, o čem mluvím, musí přijít sám. Já už třeba poznávám staré duše, přestože se jedná o životy tisíce let staré. Najednou víte, koho jste potkal. Někdy jiní poznají mne. Je to úžasné dobrodružství, pokora k životu, vesmíru.“

Nejsou v tom náhodou drogy?

„Ne, žádné drogy, halucinogeny. Ano, prý se dá podobných a určitě zajímavějších prožitků spolehlivě dosáhnout i za pomoci ayahuscy, mescalita či san pedra. Ale to nebyl můj případ. Zjistil jsem, že to jde bez toho, i když třeba ayahusca by mě zajímala. Už jedenáct let jsem se obešel bez alkoholu či potáhnutí marihuany a vím, že čistota mysli nabídne jednou ještě více. Tak to je.“

Vy teď o záhadách kolem nás natáčíte celovečerní film Tajemství a smysl života…

„Bude to vlastně hraný film založený na svědectví osobností, které se nedaly ničím zastrašit a to, že svět může být ve skutečnosti úplně jiný, než je naše současné poznání, dobře popisují. Jsou to osobnosti z Argentiny, Brazílie, USA, Ruska, Itálie, Kanady a dalších zemí. Pak bude následovat televizní seriál s těmito osobnostmi.“

Kdo tam bude vystupovat?

„Celkem jsme oslovili na čtyřicet světových osobností. Poslechnout si v něm budete moci třeba Miguela Ruize, autora Čtyř dohod, Dana Milmana, který napsal světový bestseller Návrat pokojného bojovníka, Raymonda Moodyho, známého díky knize Život po životě, či neúnavného pátrače po mimozemšťanech Ericha von Dänikena. Ale budou tam i lidé u nás neznámí, sibiřská šamanka či léčitelka z Havaje a další.“

Prozraďte mi nějaký příběh.

„Například holistický lékař Roy Martina zemřel klinicky při autonehodě asi na půl hodiny. Vypráví nejen o světelném tunelu, ale i o tom, co se s vámi děje, když jím projdete, co je za ním. Říká o našem světě, že pokud jej přirovnáme ke krabici, nemůžeme jej pochopit, dokud jsme uvnitř. K pochopení je potřeba z té krabice vystoupit. Jemu se to prý naštěstí v neštěstí podařilo a podíval se na tu naši krabici zvenčí. A řekne vám, co viděl.“

Fotogalerie
2 fotografie