Exceloval v novém filmu svého táty Tomáše Vorla (50) Gympl. O natáčení, při kterém lezl na třicetimetrový komín nebo balancoval na rozjeté tramvaji, mluví se stejnou otevřeností jako o svém soukromí. Nevěře, vztazích, prvním sexu... Tomáš Vorel (21). Samotář, ale především talentovaná herecká hvězda. Proč zabíjí čas na vysoké škole ekonomické? Tomáši, opravdu chcete jednou obléknout nažehlený oblek, uvázat kravatu a živit se jako ekonom? "Tak to určitě ne! Ekonoma snad nikdy dělat nebudu. Nenávidím to! Dneska už ani nejde o to, co člověk studuje, ale že vůbec studuje. Potřebuju nějaký titul..." (směje se) Takže herectví berete jen jako lepší brigádu... "Přesně. Navíc teď na to vůbec nemám čas, protože musím chodit do školy. Na hraní je na rozdíl od školy vždycky čas. Člověk může začít třeba ve čtyřiceti. Ale herecká škola mě zatím neláká. Jsem hrozně netvůrčí typ, a když něco vytvořím, tak desetinásobek času věnuju opravám." Ve filmu vašeho táty Gympl jste byl hodně tvůrčí, navíc jste si užil dost adrenalinu. Bál jste se při sprejování na třicetimetrovém komínu? "Nebál. Hlavně proto, že jsme byli pořád připoutaní. Na záběrech to není vidět, ale ty lana jsme potom vymazali na počítači ve studiu." Vyzkoušel jste si i v soukromí, jaké to je, být sprejerem? "Neřekl bych sprejer, ale writer. Sprejer, to je, jako byste Picassovi řekl, že je třeba omalovánkář! (směje se) Writer jsem nikdy nebyl. Nevzalo mě to." Ve filmu se mluví hodně jadrně. Bavíte se tak i se svými kamarády mezi sebou? "Určitě. Dneska už sprostý slovo nic neznamená. (směje se) A když to člověk použije desetkrát denně, úplně to ztrácí vulgaritu..." Jak si mezi sebou říkáte? "Tak "Ty vole" přežilo do dneška, asi je věčný. Nemá ten význam, že bych někoho nazýval volem. Je to takové zvolání: Ajaj! Ten výraz je tak pružný, že se jím dá vyjádřit třeba strach nebo nadšení. Ostatní výrazy chodí ve vlnách, které časem odezní. Hodně lidí teď užívá internetový zkratky. Takže místo toho, aby člověk řekl, že se směje, řekne lol (loughing out loud - smích, pozn. red.) Nevadí vám, že jste roli v Gymplu dostal ze známosti? (směje se) "Táta vždycky obsazuje do rolí své známé a kamarády. Zúčastnil jsem se castingu a teprve pak mě vybral. Kdybych mu tam nepasoval, neobsadí mě a nenechá si kvůli mně zkazit film. Trochu z toho mám ale dojem, že tu roli psal od začátku pro mě..." Nebylo to poprvé, co vám dal ve svém filmu šanci. Není to z jeho strany menší "uplácení" za to, že vás s matkou opustil? "Tak to neberu. Ke mně se táta vždycky choval super! Naši se rozvedli, když mi byl rok a s tátou jsme se vídali jednou, dvakrát za měsíc. Táta je samorost, v dobrém smyslu magor, anarchista a leckdy větší puberťák než já... neznám druhého podobného člověka. Mám ho rád." Vaše matka se opět vdala. Jak vycházíte se svým otčímem? "Jsem spokojenej, že mám dobrou rodinu. Otčím byl vždycky hrozně hodnej." Oslovujete ho táto? "Říkám mu tati. Je to pro mě člověk, který mě vychoval." Co máte společného se svým vlastním tátou? Jste stejný samotář jako on? "Myslím, že tohle máme společné. Dřív jsem bez kamarádů ani nevyšel z domu, dneska jsem radši sám doma. Vystačím si." To ani nemáte přítelkyni? (směje se) "Tak se vším, si nevystačím! Mám teď jednu vyhlídnutou, ví o tom a snad je pro! (směje se) Ale je to čerstvý, tak o tom nechci mluvit." Kolik už jste měl lásek? "Spoustu! Ale nikdy s nikým dlouho nevydržím. Nejdelší vztah byl ten první ve čtrnácti letech s patnáctiletou holkou. Byli jsme spolu deset měsíců, ale nic nebylo. V tomhle směru to bylo platonický!" Takže vaše "poprvé" přišlo až později... "To ne, sex jsem měl poprvé ve třinácti letech s jednadvacetiletou vychovatelkou. Tehdy ale nešlo o nějakou lásku, byl to první sex. Dobrý, ale představoval jsem si trochu více romantiky a nejen pár minut pohybů." (směje se) Proč s žádnou dívkou déle nevydržíte? Nedokážete být věrný? "Jasně, že se mi nevěra občas povede, to je pravda. Chlap se cítí jako v přírodě lev, má svoje stádo a dělá, co umí. Myslím si ale, že nevěra nemusí být podvod." Myslíte si to, i když partnerka nasadí parohy vám? (směje se) "Právě to chci říct. Stalo se, že mi byla slečna nevěrná a já jsem to dokázal překousnout. Protože jsem věděl, že to pro ni nic neznamenalo. Ale musím vědět, že to se mnou myslí upřímně a má mě ráda." Vyžadujete stejnou toleranci i od partnerky? "Ne. Když se jí nelíbí, že bych byl něvěrný, nebudu ji nutit, aby mi to tolerovala." Dovedete si představit, že se jednou oženíte? "Člověk na některý věci přichází časem. V jednadvaceti je pro mě svatba něco nepředstavitelného, ale pozor! Jestli najdu ženu, které budu věřit a hned zítra zjistím, že je to ono, tak se třeba do roka ožením..." Když se tak nestane, do ženění se nepoženete... "Asi ne. Dřív byla svatba znak nějakého vyvrcholení. Dneska to dvojicím většinou přijde jen dobrý. Za rok se rozvedou a všem to přijde normální. Svatba i rozvod se dají zařídit za týden, takže je svatba de facto pomíjivá věc." Vypadá to, že nevěříte ve vztah na celý život... "Dřív se lidi dožívali 40 let, a když si našli ve 20 partnera, tak s ním 20 let žili. Teď se dožívají 80 let a žít s jedním partnerem 60 let, to je až nepřirozený. Člověk nemůže mít každý den pořád stejný jídlo, občas si potřebuje zajít do restaurace." (směje se) Když mluvíte o věku, co říkáte zamilovaným dvojicím s velkým věkovým rozdílem? "Láska hory přenáší, ne?! Na druhou stranu je otázka, zda si v sedmdesáti udělat dítě s dvacítkou a třeba se nedožít ani narození vlastního dítěte. To je jediný problém, který v tom vidím." Dovedete si představit vedle sebe třeba o třicet let starší partnerku? "To ne. Myslím, že tenhle vzorec funguje jen jako starší muž a mladá žena. Obráceně by to asi bylo zvláštní, ale já jsem v tomhle dost konzervativní." Jen v tomhle? "To ne, vůbec jsem dost konzervativní. Ať už jde o sex nebo o dodržování dopravních předpisů. (směje se) V tom už se asi nezměním."

Tomáš Vorel jr. * Narodil se 27. ledna 1986 v Praze * Je synem režiséra Tomáše Vorla * Absolvoval gymnázium, nyní studuje druhým rokem zahraniční obchod na VŠ ekonomické v Praze * Poprvé si zahrál už ve dvou letech ve snímku Pražská pětka. V r. 2002 přišla role ve filmu Cesta z města, v r. 2005 v grotesce Skřítek. * K jeho zálibám patří počítač a cestování