Na Jiřího Hrzána (+) smrt sáhla poprvé v dětství, kdy ho nešťastnou náhodou postřelil vlastní bratr. Tehdy osud naznačil, že má podivné představy o životní cestě populárního herce. Bylo to nepřetržité drama, protože po několika sklenkách se hrdina komedií Drahé tety a já a Homolka a tobolka snažil pokořit fasády domů. Jednou spadl dokonce ze čtvrtého patra. Tehdy přežil. V září 1980 měl jeho unavený anděl strážný asi volno. "Jirka byl zlatíčko. Fyzicky sice drobek, ale jinak nesmírně charizmatický člověk," vzpomíná na dávného přítele Martha Elefteriadu. Zpěvačka chodila s Hrzánem asi rok a užili si hodně legrace. "Točila jsem v Brně své první album řeckých písniček. Najednou někdo na ulici za mnou píská motiv jedné z nich a přitom deska ještě nebyla na trhu. Překvapeně jsem se otáčela dokola, ale nikde nikdo. Najednou na mě vybafl Jirka," usmívá se vzpomínkám Martha. Pro sošné ženy měl Jirka velkou slabost. Skoro pořád byl zamilovaný. S věrností si sice starosti nedělal, ale příslušnice něžného pohlaví se na něj proto nedokázaly zlobit. Dvakrát za svůj krátký život se rozvedl a mezi jeho přítelkyně patřily manekýny, herečky i zpěvačky pokud možno vyšších postav. Šel z náruče do náruče, což se mu nakonec stalo v kombinaci s absencí strachu z výšek osudným. Rok 1980 nezastihl Jirku Hrzána v nejlepším rozpoložení. Už nebyl členem Činoherního klubu, jezdil jen na zájezdy. I když měl dost nabídek do filmu i do televize, divadlo mu chybělo. Hojně tedy navštěvoval alespoň divadelní klub v ulici ve Smečkách. Popíjel tam i osudného 22. září a spolu s ním v klubu seděla i jeho přítelkyně - garderobiérka z divadla. Když odešla s jiným mužem, dal si Hrzán ještě pár panáků s kolegou Jiřím Zahajským a potom se vydal za svou láskou. Co se pak stalo u ní v bytě ve třetím patře v pražské Ladově ulici, a především co se událo v Hrzánově mysli, už dnes nikdo nezjistí. Jisté je, že ho jeho poslední milenka našla pod svými okny na dvoře kolem třetí hodiny ranní. Byl v bezvědomí, těžce potlučený. Nárazem mu praskl i opasek u kalhot. V nemocnici na Karlově náměstí zemřel po dvou dnech 24. září 1980. Z bezvědomí se již neprobral. Celých čtyřicet osm hodin u něj seděla jeho první manželka Věra, zdravotní sestra, s níž měl dceru Báru.