9°C
Když Iveta otřesné zážitky s Třískou pro knihu namlouvala na diktafon, koktala. Potom urputně a dlouho plakala. Třásla se chvílemi tak, že chybělo málo a přijela záchranka.
„Nemohla jsem dělat vůbec nic. Dělal si se mnou, co chtěl. Bylo to strašný. Já se vůbec divím, že jsem ještě vůbec schopná sexuálně žít a milovat. Že jsem schopná po tom všem fungovat,“ říká Iveta v knize.
Nechala se obalamutit
V roce 1994 odletěl Ladislav Štaidl do Las Vegas a Ivetu nechal doma v Apolinářské ulici samotnou. Sousedka jí jednoho dne přivedla domů Romana Třísku, aby spravil pevnou telefonní linku. Ten Ivetě začal říkat, že má doma »štěnice« a že ji chce Štaidl zničit a možná i zabít.
„Že mě zaměřujou a chtějí zlikvidovat. Nastrčil tam i nějaké červené světýlko, před kterým jsem začala utíkat. Nakonec jsem mu to všechno uvěřila a odešla s ním,“ svěřuje Iveta v knize.
Tříska Ivetu odvezl nejdříve do pražského bytu a potom na chalupu u Českých Budějovic. „A pořád mi dával nějaký prášky a tvrdil, že se musím vyspat. Rohypnoly, neuroly… Byla jsem z toho hrozně unavená, úplně mimo. On přicházel a odcházel, jak se mu zlíbilo,“ popisuje Iveta a o chalupě v jižních Čechách říká:
„Byla smradlavá a hnusná a on taky smrděl. Byl odporný. Z těch znásilnění, ke kterým došlo, si naštěstí pamatuju jenom útržky. Byla jsem pod prášky,“ líčí Iveta. Tu Tříska čas od času, když dostal sexuální choutky, i přivázal, aby se nemohla hýbat. „K topení s rukama dozadu. A při tom si užíval. Kolikrát jsem se probrala, když ten úkon dělal, a říkala jsem si v duchu: Proboha!“
Několik měsíců prý potom zpěvačce trvalo, než mohla mít zase sexuální styk. „V podstatě to ani potom nešlo, ale přinutila jsem se k tomu, abych nějakým způsobem přežila. A také hlavně proto, že jsem moc chtěla dítě,“ vysvětluje Iveta v knize Neměla jsem se narodit.
Třísku soud zbavil viny
Po osmiletém vztahu s Ladislavem Štaidlem se Iveta Bartošová náhle vytratila. V roce 1994, kdy Štaidl pobýval v Americe, tvrdila, že se stala obětí psychopata, který ji psychicky i sexuálně týral. Tím měl být Roman Tříska, který byl odsouzen za vraždu svého nevlastního otce. Žádné z tvrzení Bartošové se však nepodařilo nikdy prokázat.
U soudu byl násilník Roman Tříska všech obvinění zproštěn, i přesto, že se přihlásil jeho spoluvězeň a předložil písemné doklady o plánovaném únosu Ivety Bartošové. Podle rozhodnutí soudu z 11. března 1996 byla všechna tvrzení zpěvačky o únosu a psychickém i fyzickém teroru nepravdivá. Poté se Tříska definitivně vytratil se ze zpěvaččina života.
