„Denně se tu dívám na internet. Zajímá mě, jak se Ivetě pracovně daří. Ivetin rozhovor pro Blesk mě ale psychicky naprosto vyřídil. Je to pro mě velká rána,“ přiznal Blesku Pomeje a po dlouhém váhání se k manželčině zpovědi vyjádřil.
Iveta říká, že se jí ztrácely peníze…
„To jako, že bych jí je měl brát já? No to snad ne! Vždyť já se ty celé měsíce nesnažil o nic jiného, než aby ty peníze měla. Můžu přísahat na smrt všech blízkých, že jsem Ivetě v životě nevzal ani korunu. Strašně mě tohle ponižuje.“
A jak si tohle tvrzení tedy vysvětlujete?
„Iveta ráda svádí všechno na druhé. Je to pro ni jednodušší. Nepřijde jí včas honorář za koncert, můžu za to já. Nepřijdou jí v dohodnutém termínu procenta z desky, špatný jsem já, nikoli hudební vydavatelství. Iveta si také dodnes nedokáže zapamatovat, že má stálé příkazy a měsíčně odchází na hypotéky, leasingy, Arturovo životní pojištění a podobně 120 tisíc korun. A když tam ty peníze nejsou, jen co se objeví, logicky na ty splátky zmizí. A Iveta se potom diví, že konto je prázdné,“
Vy jste měl přístup na Ivetino konto?
„Nikdy a jsem za to moc rád. To by mě v případě Ivety, když si teď ten její rozhovor na internetu čtu, mohlo skutečně zničit.“
Peníze jste ale vydělávali spolu. Vy jste neměl s manželkou jako její manažer smlouvu?
„Jsem v konkurzu, a tak to nešlo. A i kdyby šlo, nechtěl bych to. Je to přece moje žena, měli bychom si věřit. Na Ivetě jsem byl prostě kompletně závislý. Ona rozhodovala o společné kase. Nevím, proč mě teď takhle ponižuje.“
V den, kdy vás Iveta vyhodila z domu, se jí prý ztratila větší částka…
„Šlo o 62 tisíc korun přesně. Byly to dvě splátky na hypotéku. Iveta mi je večer dala, ať to druhý den ráno zaplatím. A Martin, který se teď o moji ženu stará, je toho všeho svědek. Přes noc na to ovšem Iveta zapomněla a ráno ztropila scénu, že ji chybí peníze.“
A našla je u vás…
„Ano. Našla je v kapse mé bundy. Přesně těch 62 tisíc, které mi dala. Ani o korunu víc.“
A omluvila se ?
„Prosím vás! Začala je vyhazovat z kapsy a křičela: Arture, máme doma zloděje! A tak jsem se sebral a šel…“
Co na to Artur?
„Chtěl jít se mnou, zakázala mu to. Potom mě prosil, ať neodcházím, že nechce být s mámou sám. To ale nešlo. Mám taky nějakou hrdost.“
To bylo obvyklé, že vás Iveta šacovala?
„Bohužel ano. Hrabala se mi v kapsách, v dokladech, lezla mi do telefonu. Podezírala mě, že ji chci obrat o auto, a tak si na noc klíčky od vozu schovávala pod polštář. Iveta je člověk, který trpí sociální fobií. Má strach z lidí a nerada vychází ven z domu. Když jsem ale vyřizoval její věci a byl pryč, okamžitě volala, kde jsem. Žít s Ivetou není žádný med.“
Jirko a nepije zase Iveta? To by mohlo být vysvětlení.
„Tohle nebudu komentovat.“
Dobře. Iveta si stěžovala, že měla od vás často po těle modřiny, jak jste s ní v hádce cloumal.
„To je pravda. Modřiny měla. Nikoliv ale od cloumání, ale vznikly při milování. Iveta je v sexu něžná, ale dokáže být i divoká. Potom ji stačí trošku silněji zmáčknout a hned modrá, zprvu mě to docela děsilo.“
Uhodil jste někdy Ivetu?
„Nikdy. I když na mě bezdůvodně vztekle mrskla těžkej skleněnej popelník, trošku vás to rozčílí. Já ale nikdy v životě žádnou ženu neuhodil.“
Iveta tvrdí, že jste si ji vzal především kvůli střeše nad hlavou.
„To je dost krutý. Vždyť, kdybych nevstoupil do jejího života, ona by ztratila střechu nad hlavou. Byla v takové mizérii a zadlužená, že by jí sebrali dům, auto a především syna. Já jí sháněl práci a vydělala si i slušné peníze. V tomto ohledu si myslím, že za to, že má Artura doma, může děkovat mně.“
Jak si vůbec vysvětlujete momentální Ivetino chování a její prohlášení, že se chce rozvést?
„Asi jako zkrat. Dovedl bych ještě pochopit, že si lidé chtějí udělat pauzu, aby si srovnali myšlenky. Krize začala, když jsem si dovolil odjet filmovat do Polska. Iveta nedokáže být sama a špatně to nesla. Já jsem ale musel taky něco udělat pro sebe a přivézt domů alespoň nějaké peníze, které mi správkyně konkurzní podstaty mohla nechat. Upřímně, mám teď o Ivetu strach. Ona potřebuje být s člověkem 24 hodin denně…“
To vám přece ale vyčítala, že jste ustavičně spolu.
„Já vím. Kdybych s ní ale nebyl těch 24 hodin denně, nedostanu ji nikdy zpátky na výsluní showbyznysu. Byla to obrovská dřina vrátit Ivetu znovu do života a práce. Obětoval jsem tomu všechno, sám sebe a teď se mně chce vážně brečet. Po Míše Kuklové mě tohle, když to dopadne špatně, psychicky úplně smete.“
Vy byste se chtěl k Ivetě vrátit?
„A moc. Já ji pořád miluju. Když je v pohodě, je to ta nejbáječnější holka, jakou jsem kdy poznal.“
A co tedy pro znovuobnovení funkčního manželství hodláte udělat?
„Nakoupím tu vánoční dárky a budu doufat, že mě Iveta přizve ke štědrovečerní večeři. A když to neudělá, hodím jí přes plot ty dárky a dopis, který tady už třetí den sepisuju. Píšu, že pokud má pocit, že ji rozvod učiní šťastnou, nebudu dělat problémy. A že i jako rozvedený budu čekat, že se jednou dáme zase dohromady. Náš vztah byl strašně intenzivní, oba jsme dělali chyby, teď, myslím, jsme už oba dostatečně poučeni. Mohlo by to fungovat. Budiž ale vyplněno přání Ivety.“
Co Jiřího Pomeje v Ivetině rozhovoru pro Blesk nejvíc ranilo?
– Ztratily se mi opět peníze.
– Vlezla jsem Jirkovi do kapes. Ve skrytu duše jsem doufala, že tam nic nenajdu. Ale našla…
– Dokázal se mnou cloumat tak, že jsem z toho měla obrovské modřiny.
– Byl schopen na mě vztáhnout ruku.
– Už delší dobu ho nemiluju, proto jsem se rozhodla k rozvodu.
– Šlo mu především o to, aby měl střechu nad hlavou.
– Víte, já jsem opravdu šťastná, že mám práci a že ji konečně mohu dělat s profesionály.
– Nemám v úmyslu strávit s Jirkou Štědrý den. On nezůstane v Thajsku?
