Kromě Brna působil Zouhar jako pedagog také na akademii v Bánské Bystrici. Jeho orchestrální skladby uvádějí domácí a zahraniční tělesa. K významným Zouharovým skladbám patří opery Proměna a Velká láska nebo oratorium Plameny kostnické. Často se věnoval sborové tvorbě, psal pro děti a mládež a mnoho úsilí věnoval rekonstrukcím děl jiných autorů.

Jako autor často čerpal z lidové hudby, v mnoha skladbách se ale projevil jako novátor. "Jelikož Zouharův hudební projev nepodléhal snadno módním výchylkám, je jeho skladatelský vývoj na rozdíl od mnoha jeho vrstevníků rozvážnější a klidnější. V jeho vedení zpěvních hlasů se projevuje zkušenost sbormistra," uvádí o Zouharovi Český hudební slovník osob a institucí.

Zouhar byl autorem řady prací o Martinů a jeho celoživotním propagátorem. Stál u zrodu Společnosti Bohuslava Martinů. V Zouharově nastudování zazněly ve světové premiéře některé skladby Martinů. Na skladatelovo přání například poprvé v roce 1956 v Poličce uvedl kantátu Otvírání studánek. Cyklus Petrklíč vznikl přímo na Zouharovo přání.
Poslední rozloučení se Zouharem se uskuteční v sobotu 26. listopadu v obřadní síni brněnského krematoria v Jihlavské ulici.