Novela trestního řádu: Čeká nás od dubna cenzura?

Zákonná úprava, která měla původně ochránit především týrané a zneužívané děti, se zejména kvůli části o odposleších nelíbí médiím, některým senátorům nebo hnutím. Tvrdí, že odporuje právu na svobodu slova zakotvenému v ústavě.

Na základě takzvaného náhubkového zákona nebudou smět média od příštího měsíce uvádět žádné informace, jež by mohly vést k odhalení totožnosti mladistvých, kteří se stali obětí trestného činu. U dospělých osob pak bude platit stejné nařízení, pokud jsou postiženi některými, přesně vyjmenovanými, zločiny. Mezi tyto kriminální činy patří například vražda, ublížení na zdraví, znásilnění, omezování osobní svobody, vydírání nebo loupež. Novináři také nebudou moci zveřejnit informace z policejních odposlechů nebo jejich záznamy, pokud už je neprojednával soud.

Novela také zakazuje policistům, státním zástupcům a soudcům poskytovat médiím jména svědků a lidí, kteří jsou podezřelí nebo obvinění z trestného činu. Podle ministerstva spravedlnosti to však neznamená, že by tyto údaje nemohli novináři zveřejnit, pokud si je zjistí jinou cestou. V případě osob vyskytujících se v odposleších nebo obětí pak mohou jejich identitu odhalit pouze tehdy, pokud budou mít jejich písemný souhlas.

Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že zákazy nebudou platit v případě, kdy "je dán veřejný zájem na zveřejnění informace". Média podle něj nemohou v takové chvíli jednat protiprávně, protože mají ústavní právo na informace a svobodu projevu. Půjde například o situace, kdy se prezident nebo premiér stanou obětí vraždy nebo pokud bude mít novinář pocit, že z odposlechů vyplývají závažné informace týkající se takto význačných osob. Zda byl, nebo nebyl "dán veřejný zájem", bude však zřejmě muset rozhodovat soud.

Svůj nesouhlas s novou zákonnou úpravou začaly v minulých dnech některé deníky vyjadřovat tím, že pod logem "vězení pro novináře" přinesly příklady článků v podobě, jak mohou vycházet nyní a v jaké podobě se budou moci objevit od počátku dubna. Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) se zase ujal přípravy návrhu, se kterým by se senátoři mohli obrátit na Ústavní soud, aby novelu posoudil.

Původním hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, část o odposleších k návrhu přibyla až při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny. Úprava měla reagovat na nešetrnou medializaci některých trestních kauz, po které se oběť musí vyrovnávat nejen s následky trestného činu, ale i s nepříznivými dopady zvýšeného zájmu veřejnosti o její případ.

Novela sklidila kritiku již před tím, než ji podepsal prezident Václav Klaus. S žádostí o odmítnutí zákona se na hlavu státu obrátili šéfredaktoři českých médií, Syndikát novinářů, Unie vydavatelů, Světová asociace novin i mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. Klaus se však přiklonil na stranu zastánců zákazu zveřejňování odposlechů, kteří tvrdí, že odposlechy jsou vážným zásahem do osobnostních práv a nesmějí sloužit ke skandalizaci lidí. Odpůrci novely ovšem poukazují na to, že odpovědnost za únik odposlechů by neměla nést média, ale stát, který nedokáže ohlídat své zaměstnance v policii a na státním zastupitelství a zabránit jim v tom, aby odposlechy "vynášeli".

Zákaz zveřejňování odposlechů reaguje na několik politických kauz minulých let. Média například zveřejnila telefonní odposlechy pořízené při vyšetřování údajného pokusu o korupci bývalého unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Prověřování úniku hovoru šéfa ODS Mirka Topolánka s jeho spolupracovníkem Markem Dalíkem v této kauze inspekce odložila. Část policejních odposlechů, v nichž figuroval i ministr vnitra Ivan Langer (ODS), unikla do médií také ze spisu Krakatice, který v letech 1999 až 2002 mapoval aktivity údajného mafiánského bosse Františka Mrázka. Velkou popularitu získaly zveřejněné odposlechy fotbalových funkcionářů.

Obvykle je těžké vypátrat, kdo odposlech z policejního prostředí "vynesl", viníci proto zůstávají nepotrestáni. Deník Právo nedávno napsal, že k soudu míří zřejmě vůbec první případ policisty obviněného z úniku odposlechů do médií. Jde o více než rok starou kauzu zveřejnění výpisů telefonních hovorů lobbisty Miroslava Šloufa. O tom, zda podá obžalobu, rozhodne prý Městské státní zastupitelství v Praze začátkem dubna.