Hygienický experiment: Jak čisté jsou vaše ruce?
Jak čisté jsou skutečně vaše ruce?
|
scom
Před mytím: Ruce jsou pokryty nejrůznějšími bakteriemi – například E.coli, salmonely či zlatého stafylokoka. Ty jsou pod UV světlem viditelné pod bílou barvou.
|
scom
Tři vteřiny bez mýdla: Po ruce není mýdlo ani ručník? Ruce tedy myjeme tři vteřiny pod proudem vody a zatřeseme s nimi, abychom je zbavili vlhkosti. Výsledek? Na prstech a kolem nehtů stále zůstaly velké kolonie bakterií.
|
scom
Šest vteřin bez mýdla: Šest vteřin je doba, po kterou si lidé nejčastěji myjí ruce. Není to však dostatečně dlouho. Odborníci doporučují min. 15 vteřin. I v tomto případě je na rukou stále mnoho nečistot. Obzvláště na hřbetu a kolem šperků.
|
scom
Šest vteřin s mýdlem: Nejdůležitější částí při mytí rukou je použití mýdla. „Nezabije bakterie, ale dostane je z vaší kůže,“ vysvětluje lékařka Val Curtis. Při tomto způsobu jsou ruce výrazně čistější, i tak na nich ale stále zůstává dostatek bakterií. Při mytí je třeba dostatečně drhnout i konečky prstů. Obzvláště by tak měli činit ti, kteří si koušou nehty či strkají prsty do úst.
|
scom
15 vteřin s mýdlem: Minimálně tak dlouho byste si ruce měli dle expertů mýt. Činí tak prý ale jen pouhých 5 procent lidí. Jak můžete vidět z fotografi e, bakterií je na rukou daleko méně, i tak jste se jich ale nezbavili zcela.
|
scom
30 vteřin s mýdlem: Dle výzkumu se ukázalo, že zhruba 15–30 vteřin stačí k tomu, abyste z rukou dostali většinu bakterií. „Když si navíc budete mýt ruce správnou technikou, bude výsledek ještě lepší,“ dodává Curtis.
|
scom
Plísně: Objevují se zarudlá a svědící místa na kůži a mokvání. Často bývají postiženy nohy a nehty.
|
scom
Salmonelóza: Je průjmové onemocnění. Nemocný kromě toho zvrací, má horečku Antropozoonózy a je dehydrovaný.
|
scom
Antropozoonózy: Jsou nemoci přenosné ze zvířete na člověka: listerióza, toxoplazmóza, škrkavky, roupy atd. Nejohroženější jsou těhotné ženy. Projevují se jako viróza.
|
scom
Bacilární úplavice: Přenáší se pitnou vodou nebo potravinami a přenáší ji mouchy. Bakterie napadají tlusté střevo a nemocného postihnou svíravé bolesti břicha, křeče a vodnaté průjmy s příměsí krve a hlenu. Hrozí dehydratace.
|
scom
Žloutenka typu A: Má podobné příznaky jako chřipka, později se objeví zažívací potíže, průjem, zežloutne kůže a bělmo.
|
scom
Opary: Přenáší se kontaktem s nemocným. Na rtu se objeví puchýřky
|
scom
Bradavice: Jsou výrostky na kůži. Bývají nebolestivé. Způsob nákazy je podobný jako u plísní. Vypalují se dusíkem.
|
scom
