První rudý primátor? Václav Vacek (†82) měl v Praze „vlastní“ stadion i stanici metra
Primátor Václav Vacek byl prvním komunistickým primátorem hlavního města.
|
Koláž Blesk
Stanice metra Roztyly se v minulosti jmenovala Primátora Vacka. (ilustrační foto)
|
David Malík
Ještě za Vackova života se nynější Mariánské náměstí nazývalo náměstím Primátora Dr. V. Vacka.
|
Blesk:David Malik
První komunistický primátor Václav Vacek. Do čela města jej vyneslo pražské povstání i statečný vzdor nacistům po celou éru okupace.
|
MHMP
Takto vypadá současný stadion Eden. Fotbaloví pamětníci ale pamatují starší stadion, na němž pražská Slavia hrávala. Léta nesl název po primátoru Vackovi. (ilustrační foto)
|
Jiří Černohorský a Barbora Pejšová
Takto vypadá současný stadion Eden. Fotbaloví pamětníci ale pamatují starší stadion, na němž pražská Slavia hrávala. Léta nesl název po primátoru Vackovi. (ilustrační foto)
|
Blesk:Alexandr Malachovský
Ještě za Vackova života se nynější Mariánské náměstí nazývalo náměstím Primátora Dr. V. Vacka.
|
David Zima
Ještě za Vackova života se nynější Mariánské náměstí nazývalo náměstím Primátora Dr. V. Vacka.
|
IPR
Stanice metra Roztyly se v minulosti jmenovala Primátora Vacka. (ilustrační foto)
|
David Malík
Zbytky starého slávistického stadionu v pražských Vršovicích. Během 2. poloviny 20. století nesl stadion název po prvním komunistickém primátorovi.
|
MHMP
Když Václav Vacek zemřel, komunisté jej nechali pohřbít v Národním památníku na Vítkově. (ilustrační foto)
|
David Malík
Když Václav Vacek zemřel, komunisté jej nechali pohřbít v Národním památníku na Vítkově. (ilustrační foto)
|
Ladislav Křivan
Když Václav Vacek zemřel, komunisté jej nechali pohřbít v Národním památníku na Vítkově. (ilustrační foto)
|
Blesk.cz
Když Václav Vacek zemřel, komunisté jej nechali pohřbít v Národním památníku na Vítkově. (ilustrační foto)
|
David Zima
Když Václav Vacek zemřel, komunisté jej nechali pohřbít v Národním památníku na Vítkově. (ilustrační foto)
|
Eva Fornálová
Když Václav Vacek zemřel, komunisté jej nechali pohřbít v Národním památníku na Vítkově. (ilustrační foto)
|
Zuzana Kábelová
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
Blesk / Jan Jedlička
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Petschkův palác vznikl jako banka, za druhé světové války zde sídlilo gestapo. Jedním z vězněných zde byl i Václav Vacek - pozdější pražský primátor.
|
David Malík / Blesk
Útroby Pankrácké věznice. Za druhé světové války zde byli vězneni mnozí vlastenci. Mezi nimi i pozdější pražský primátor Václav Vacek. (ilustrační foto)
|
David Malík
Útroby Pankrácké věznice. Za druhé světové války zde byli vězneni mnozí vlastenci. Mezi nimi i pozdější pražský primátor Václav Vacek. (ilustrační foto)
|
David Malík
Útroby Pankrácké věznice. Za druhé světové války zde byli vězneni mnozí vlastenci. Mezi nimi i pozdější pražský primátor Václav Vacek. (ilustrační foto)
|
David Malík
Staroměstská radnice po bojích Pražského povstání
|
Paměti národa
Rudoarmějci na tanku přijíždějí na Václavské náměstí, květen 1945.
|
ČTK
Vítání Rudoarmějců v Praze na Václavském náměstí, květen 1945.
|
ČTK
Květen 1945, konec druhé světové války.
|
ČTK/Matička Viktor
Pionýři u pomníku na mostě Barikádníků roku 1958.
|
ČTK
Na mostu Legií se na konci druhé světové války nacházely barikády.
|
ČTK
Přivítání exilové vlády v květnu roku 1945.
|
ČTK
Dav Pražanů vítá návrat prezidenta Edvarda Beneše do vlasti, květen 1945.
|
ČTK
Na barikádách v pražských ulicích zahynulo v květnu 1945 přes 1500 českých povstalců.
|
Martin Pekárek
Většinu života prožil Václav Vacek ve Lhotce (ilustrační foto)
|
Matěj Smlsal
Většinu života prožil Václav Vacek ve Lhotce (ilustrační foto)
|
Matěj Smlsal
Vjezd do Letenského tunelu ze Švermova mostu s komunistickými symboly, rok 1983.
|
ČTK/Hearala René
Po páté hodině ranní už bude tunel opět přístupný
|
čtk
V noci od 12. července do 19. července Letenským tunelem neprojede.
|
čtk
Branický most
|
čtk
Branický most
|
čtk
Švermův most na historickém snímku roku 1983.
|
ČTK/Slavík Herbert
Nábřeží Kapitána Jaroše s nově zprovozněným Švermovým mostem, rok 1953.
|
ČTK/Hampl Alexandr
Zatěžkávací zkouška na novém Švermově mostě, rok 1951.
|
ČTK/Kocian František
Zatěžkávací zkouška na novém Švermově mostě, rok 1951.
|
ČTK/Kocian František
Zatěžkávací zkouška na novém Švermově mostě, rok 1951.
|
ČTK/Kocian František
Zatěžkávací zkouška na novém Švermově mostě, rok 1951.
|
ČTK/Kocian František