Zdobil svatovítský chrám i stovky knih, podepsal Antichartu. Malíř Bouda se narodil před 120 lety
Ani den bez čárky! To prý bývalo heslo malíře a grafika Cyrila Boudy (†82), který se narodil před 120 lety.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Gulliverovy cesty anglického spisovatele Jonathana Swifta s Boudovými obrázky vyšly poprvé roku 1951.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Cyril Bouda byl za svého života mimořádně aktivním malířem, grafikem a ilustrátorem. Většinu života prožil v Praze - Bubenči, na Babě a pod Petřínem.
|
ČTK - Jan Vrabec
Gulliverovy cesty anglického spisovatele Jonathana Swifta s Boudovými obrázky vyšly poprvé roku 1951.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Cyril Bouda na snímku z 50. let 20. století.
|
ČTK
Baron Prášil v převyprávění Josefa Hiršala a Jiřího Koláře ilustroval Bouda v roce 1965.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Baron Prášil v převyprávění Josefa Hiršala a Jiřího Koláře ilustroval Bouda v roce 1965.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Takto národního umělce Cyrila Boudu portrétoval známý fotograf Jovan Dezort.
|
ČTK - Jovan Dezort
Císařovy nové šaty a další pohádky Hanse Christiana Andersena Bouda ztvárnil už roku 1928.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Pražské legendy se pyšnily Boudovými obrázky v roce 1956.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Ve smutečně vyzdobené Dvořákově síni Domu umělců v Praze se 5. září naše kulturní veřejnost rozloučila s vynikajícím tvůrcem českého výtvarného umění národním umělcem prof. Cyrilem Boudou, nositelem Řádu republiky a Ceny Marie Majerové, laureátem státní ceny , který zemřel 29. srpna ve věku 82 let. Jménem vlády ČSSR a za celou kulturní a uměleckou veřejnost se s národním umělcem Cyrilem Boudou rozloučil ministr kultury ČSR Milan Klusák.
|
ČTK - Michal Kalina
Pražské legendy se pyšnily Boudovými obrázky v roce 1956.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Pražské legendy se pyšnily Boudovými obrázky v roce 1956.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Cyril Bouda byl mimořádně plodným malířem a ilustrátorem. Za svého života stihl vyzdobit stovky knih - zvláště těch pro děti a mládež.
|
ČTK - Leoš Nebor
Boudova Cukrová řepa vydaná roku1961 jako jedna ze šesti známek propagující československou zemědělskou produkci.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Diplom Sparty Vítěz na ramenou mužstva vytvořil Cyril Bouda roku 1928.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Kresbou Bouda děkoval i svým přátelům, za blahopřání k šedesátinám jim věnoval roku 1961 Zpívající fontánu.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Ani den bez čárky! To prý bývalo heslo malíře a grafika Cyrila Boudy (†82), který se narodil před 120 lety.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Ani den bez čárky! To prý bývalo heslo malíře a grafika Cyrila Boudy (†82), který se narodil před 120 lety.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Gulliverovy cesty anglického spisovatele Jonathana Swifta s Boudovými obrázky vyšly poprvé roku 1951.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Ani den bez čárky! To prý bývalo heslo malíře a grafika Cyrila Boudy (†82), který se narodil před 120 lety.
|
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Albatros, idh
Dřevoryt Cyrila Boudy nazvaný Odjezd Havlíčkův znázorňuje cestu literáta Karla Havlíčka borovského do exilu.
|
ČTK
Cyril Bouda na snímku ze 30. let 20. století.
|
ČTK
Obraz Ráj od Cyrila Boudy, který patří Národní galerii. Dílo z roku 1934 je sběratelsky významným dílem v hodnotě 422 000 korun.
|
ČTK - Jan Třeštík
Akademický malíř Cyril Bouda - pořízeno na autogramiádě v pražském Domě dětské knihy Albatros zkraje 80. let. Bouda byl oblíbeným a vyhledávaným ilustrátorem knih, zvláště těch dětských.
|
ČTK - Michal Khul
Stokoruna z roku 1947 (rubová strana) - autorem jejího vzezření je Cyril Bouda.
|
ČTK - Michal Krumphanzl
Emise poštovních známek z roku 1966 s motivem letohrádku královny Anny. Grafický návrh zpracoval Cyril Bouda, rytinu Ladislav Jirka.
|
ČTK - Zbyněk Stanislav
Cyril Bouda byl za svého života mimořádně aktivním malířem, grafikem a ilustrátorem. Většinu života prožil v Praze - Bubenči, na Babě a pod Petřínem.
|
ČTK - Zuzana Humpálová
Národní umělec , akademický malíř a grafik Cyril Bouda (1901- 1984) při práci na předloze goblénu " Praha hudební " pro Palác kultury v Praze.
|
ČTK - Zuzana Humpálová
Chlouba hlavního města - svatovítský chrám. K vidění je v něm i pár vitráží, které navrhoval všestranný malíř Cyril Bouda. (ilustrační foto)
|
Blesk:David Malik
Chlouba hlavního města - svatovítský chrám. K vidění je v něm i pár vitráží, které navrhoval všestranný malíř Cyril Bouda. (ilustrační foto)
|
Blesk:David Malik
Chlouba hlavního města - svatovítský chrám. K vidění je v něm i pár vitráží, které navrhoval všestranný malíř Cyril Bouda. (ilustrační foto)
|
Blesk:Martin Sekanina
Chlouba hlavního města - svatovítský chrám. K vidění je v něm i pár vitráží, které navrhoval všestranný malíř Cyril Bouda. (ilustrační foto)
|
Foto: archiv Blesku
Chlouba hlavního města - svatovítský chrám. K vidění je v něm i pár vitráží, které navrhoval všestranný malíř Cyril Bouda. (ilustrační foto)
|
Jakub Poláček
Chlouba hlavního města - svatovítský chrám. K vidění je v něm i pár vitráží, které navrhoval všestranný malíř Cyril Bouda. (ilustrační foto)
|
Archiv Blesku, ČTK
Část svého života prožil Cyril Bouda v pražské čtvrti zvané Baba. (ilustrační foto)
|
Matěj Smlsal
Část svého života prožil Cyril Bouda v pražské čtvrti zvané Baba. (ilustrační foto)
|
David Malík
Část svého života prožil Cyril Bouda v pražské čtvrti zvané Baba. (ilustrační foto)
|
David Malík
Chlouba hlavního města - svatovítský chrám. K vidění je v něm i pár vitráží, které navrhoval všestranný malíř Cyril Bouda. (ilustrační foto)
|
Blesk:Robert Klejch
Chlouba hlavního města - svatovítský chrám. K vidění je v něm i pár vitráží, které navrhoval všestranný malíř Cyril Bouda. (ilustrační foto)
|
Blesk:Robert Klejch
Chlouba hlavního města - svatovítský chrám. K vidění je v něm i pár vitráží, které navrhoval všestranný malíř Cyril Bouda. (ilustrační foto)
|
Blesk:Robert Klejch
Pohlednice s litografií "Vzpomeňte svých bratří v poli", Max Švabinský, 1914.
|
Muzeum hlavního města Prahy
