GALERIE: Pražský hrad hostí největší výstavu slovinských umělců. S našimi měli mnoho společného
Téměř 500 uměleckých děl původem ze Slovinska navštívilo Prahu ku příležitosti obsáhlé výstavy v Jízdárně Pražského hradu.
|
Mária Rušinová
Nejen že autoři jsou na výstavě zastoupeni svými díly, dokonce jim karikaturista Hinko Smrekar jednu rozpustilou karikaturu (napravo) věnoval. Nalevo je karikatura slovinských spisovatelů.
|
Mária Rušinová
Symbolem výstavy je obraz Mateje Sternena Červený slunečník. Do Prahy jej zapůjčila Národní galerie Slovinska.
|
Mária Rušinová
Nejen obrazy. Ze sbírek Slovinské národní galerie se do Prahy vypravily i některé významné slovinské sochy.
|
David Zima
Nejen krajinky, portréty a zátiší jsou na výstavě k vidění. Místy uměli být slovinští malíři i sochaři pěkně provokativní.
|
Mária Rušinová
Jurij Sabič stál u zrodu nových typů portrétů. Maloval intelektuálně, tak, aby portrétovaný byl obklopen svými osobními předměty.
|
Mária Rušinová
Ačkoliv je expozice nazvaná dle slovinského impresionismu, ve skutečnosti je více vyplněna jinými uměleckými směry, které mu předcházely, nebo nastaly po něm.
|
Mária Rušinová
Při malbě zátiší si umělci zkoušeli vlastní limity barevných škál svých obrazů. Byl to vděčný doplněk do nejrůznějších movitých domácností, takže z takových obrazů plynuly malířům vítané příjmy.
|
Mária Rušinová
O výstavu slovinských umělců je velký zájem.
|
Mária Rušinová
Symbolem výstavy je obraz Mateje Sternena Červený slunečník. Do Prahy jej zapůjčila Národní galerie Slovinska.
|
Mária Rušinová
Patrně nejznámější obraz slovinského impresionismu se jmenuje Rozsévač (napravo). Namaloval jej Ivan Grohar prakticky na konci impresionistické etapy.
|
Mária Rušinová
Nejmladší etapu slovinského umění na výstavě reprezentuje například Tone Kralj. Kromě Vídně, Paříže a Benátek studoval v letech 1920 až 1923 také v Praze.
|
Mária Rušinová
Téměř 500 uměleckých děl původem ze Slovinska je nyní v Jízdárně Pražského hradu k vidění.
|
Mária Rušinová
Téměř 500 uměleckých děl původem ze Slovinska je nyní v Jízdárně Pražského hradu k vidění.
|
Mária Rušinová
Téměř 500 uměleckých děl původem ze Slovinska je nyní v Jízdárně Pražského hradu k vidění.
|
Mária Rušinová
Téměř 500 uměleckých děl původem ze Slovinska je nyní v Jízdárně Pražského hradu k vidění.
|
Mária Rušinová
Slovinský impresionismus měl své počátky v klasicistní a realistické malbě.
|
Mária Rušinová
Při malbě zátiší si umělci zkoušeli vlastní limity barevných škál svých obrazů. Byl to vděčný doplněk do nejrůznějších movitých domácností, takže z takových obrazů plynuly malířům vítané příjmy.
|
Mária Rušinová
Od malby k fotografii už je to jen krůček. Stačilo jen počkat si na vhodnou techniku, a umění fotografie začalo oslovovat i slovinské umělce.
|
Mária Rušinová
Téměř 500 uměleckých děl původem ze Slovinska je nyní v Jízdárně Pražského hradu k vidění.
|
Mária Rušinová
Téměř 500 uměleckých děl původem ze Slovinska je nyní v Jízdárně Pražského hradu k vidění.
|
Mária Rušinová
I malíři aktů si k potěše ostatních našli své motivy. Tu a tam i rozverně provokativní.
|
Mária Rušinová
Po konci 1. světové války do uměleckých osidel Slovinska pronikl expresionismus.
|
Mária Rušinová
O výstavu je nebývalý zájem z řad veřejnosti.
|
Mária Rušinová
Portréty slovinských malířů bývaly často idealizované. Rozvoj směrem k realističtějšímu ztvárnění portrétovaných osob nastal až postupem času.
|
Mária Rušinová
Na Smíchově žil a tvořil Alojzil Gangl. JEdnu dobu se po jeho smrti dokonce jmenovala i ulice, ve které žil - dnešní Bieblova.
|
Mária Rušinová
Smysl pro detail vykazovali slovinští malíři například při tvorbě portrétů.
|
Mária Rušinová
Zatímco v Praze roku 2019 stojí v čele města Zdeněk Hřib, Lublaň měla na přelomu 19. a 20. století v čele starostu Ivana Hribara. Ten v Praze studoval a pracoval i v bance Slavia. Když Lulbaň v roce 1895 postihlo zemětřesení, neváhal pozvat české architekty, aby mu pomohli s obnovou města.
|
Mária Rušinová
Obraz Jaro z roku 1903 patří k vůbec prvním projevům impresionismu na Slovinsku. Jeho autorem je Ivan Grohar.
|
Mária Rušinová
Téměř 500 uměleckých děl původem ze Slovinska je nyní v Jízdárně Pražského hradu k vidění.
|
Mária Rušinová
Zeď krásně znázorňuje umělecké směřování Riharda Jakopiče od impresionismu k expresionismu - nahlíženo zleva doprava.
|
Mária Rušinová
Úctyhodná série několika obrazů kláštera Križankl, kterou namaloval Rihard Jakopič, jedna z vůdčích person slovinského impresionismu.
|
Mária Rušinová
Ještě v polovině 19. století byla malba na Slovinsku spíše jakýmsi folklorem. Malovaly se venkovské motivy a tradice. Až teprve s příchodem impresionismu se snahy výtvarníků vyvinuly v pokusy o umění. A ty dopadaly výtečně.
|
Mária Rušinová
Symbolem výstavy je obraz Mateje Sternena Červený slunečník. Do Prahy jej zapůjčila Národní galerie Slovinska.
|
Mária Rušinová
Úctyhodná série několika obrazů kláštera Križankl, kterou namaloval Rihard Jakopič, jedna z vůdčích person slovinského impresionismu. Obrazy maloval spontánně s neměnným motivem v chladném ročním období.
|
Mária Rušinová
K vidění jsou jak realistické, tak i expresionistické sochy.
|
Mária Rušinová
Kostel sv. Mikuláše v Ljublani z roku 1936.
|
Mária Rušinová
V osobě Josipa Plečnika se propojuje dědictví české i slovinské kultury. Ač původem Slovinec, svými architektonickými díly proslul zejména v Čechách, především v Praze. I jemu je na výstavě věnován značný prostor.
|
David Zima
Výstava Impresionismus od úsvitu do soumraku: Slovinské umění 1870-1930 je situovaná do Jízdárny Pražského hradu.
|
David Zima
Nejen obrazy. Ze sbírek Slovinské národní galerie se do Prahy vypravily i některé významné slovinské sochy.
|
David Zima
V osobě Josipa Plečnika se propojuje dědictví české i slovinské kultury. Ač původem Slovinec, svými architektonickými díly proslul zejména v Čechách, především v Praze. I jemu je na výstavě věnován značný prostor.
|
David Zima
