Zmrazené majetky Rusů v Evropě: Využije je EU na pomoc Ukrajině? Dohoda se rýsuje
Evropští lídři jsou stále více nakloněni poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur, která by měla být zajištěna zmrazenými vklady Centrální banky Ruské federace. Schválena by mohla být do konce roku, píše The Guardian.
Návrhy Evropské komise byly projednány minulý týden na zasedání ministrů financí zemí G7 ve Washingtonu. Rozpravy budou pokračovat ve čtvrtek na summitu lídrů EU v Bruselu. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski minulý týden uvedl, že věří, že „otázka využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch oběti agrese směřuje k šťastnému řešení“. „Je to velmi jednoduché, buď použijeme peníze agresora, nebo budeme muset použít naše vlastní peníze. Neptejte se mě, co preferuji,“ uvedl s tím, že dohoda je dosažitelná do konce roku.
Podle plánu, který Evropská komise minulý měsíc nastínila ve dvoustránkovém dokumentu, by EU poskytla Ukrajině bezúročnou půjčku ve výši 140 miliard eur na základě zmrazených ruských aktiv držených finanční agenturou Euroclear.
„To, co navrhujeme, není konfiskace,“ řekl novinářům na začátku tohoto měsíce vysoký představitel EU. Půjčka by měla být poskytnuta na základě předpokladu, že Rusko by zmrazená aktiva použilo k pokrytí válečných reparací po skončení konfliktu. V září Ukrajina odhadovala, že pro rok 2026 bude potřebovat externí podporu ve výši 50 miliard dolarů.
Belgie spravuje zmrazená aktiva v hodnotě 183 miliard eur skrze bruselskou společnost Euroclear a požaduje podrobné záruky, že v případě kolapsu tohoto systému, který by vyvolal řadu soudních sporů, nepadnou všechny účty na ni. Rovněž plánuje vyvinout větší tlak na G7, aby přijala podobná opatření, která mají za cíl poskytnout pomoc Ukrajině.
Ministři financí zemí G7 projednali tyto plány minulý týden ve Washingtonu, kde se setkali v rámci výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu. Součástí plánu je, že země G7 se spojí, aby ručily za dluhy, především s cílem uklidnit Belgii.
Očekává se, že k této části plánu přispějí i Spojené státy, a to přesto, že přímo drží jen málo zmrazených ruských aktiv. Jednání o příspěvcích jednotlivých zemí G7 k těmto zárukám podle všeho pokračují. Ačkoli podpora Bílého domu bude z politického a právního hlediska důležitá, z ekonomického hlediska není zásadní.
„G7 se shoduje, že musíme pokračovat v tlaku na Putina, aby usedl k jednacímu stolu, a zároveň hledat nový způsob financování válečného úsilí Ukrajiny prostřednictvím využití hodnoty ruských státních aktiv. Pokračujeme v rozvoji přístupu Spojeného království a zvažujeme pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem a které jsou ekonomicky a finančně odpovědné,“ uvedl k plánu mluvčí britské vlády.
Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že jsou snahy zmařit dříve ohlášené setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti. Vyslovil se pro co nejrychlejší konání summitu s podporou Evropské unie. V příspěvku na sociální síti Fico také opět kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko,“ uvedl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.
Fico doplnil, že nevěří, že EU chce rychlý mír na Ukrajině. Pro jeho dosažení by evropský blok měl podle něj udělat všechno pro to, aby se summit Trumpa s Putinem uskutečnil bez překážek a co nejrychleji.
„Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí USA ohledně střel Tomahawk,“ uvedl Zelenskyj.
Zdá se, že odmítnutí Moskvy okamžitě zavřít palbu na Ukrajině je to, co ohrozilo summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, informovala agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Neschopnost Marca Rubia a Sergeje Lavrova dohodnout se na schůzce během telefonátu naznačuje, že summit Trump-Putin se podle dvou vysoce postavených evropských diplomatů nemusí konat.
„Myslím, že Rusové chtěli příliš mnoho a Američanům bylo jasné, že pro Trumpa v Budapešti žádná dohoda nebude,“ řekl jeden ze zdrojů agentury.
„Rusové vůbec nezměnili svůj postoj a nebudou souhlasit s tím, že ,zastaví se tam, kde jsou‘,“ řekl druhý diplomat. „A myslím, že Lavrov pronesl stejný projev a Rubio reagoval něčím jako: ‚Uvidíme se později.‘“
Ani jedna ze stran se veřejně nevzdala plánů na uspořádání schůzky v Budapešti a snahy o uspořádání summitu v Maďarsku. „Zdá se, že pokračují,“ poznamenává agentura Reuters.
