Evropě chybí adekvátní protidronová obrana, varuje expert. Letiště prý roky problém ignorovala
Evropě údajně chybí dostatečná protidronová obrana. Aby se ubránily případným masivním ruským dronovým útokům, které zažívá v současnosti Ukrajina, musejí členské státy EU nakoupit tisíce protidronových systémů, tvrdí expert.
„Počet instalací, které je třeba mít k zajištění ochrany, je vysoký, a v současné době je počet již nainstalovaných systémů velmi nízký,“ vysvětlil pro Sky News Dan Hermansen, generální ředitel dánské společnosti MyDefence. Jejich produkty jsou momentálně nasazeny například Ukrajinskou armádou proti vlnám ruských bezpilotních letounů.
„Záleží na tom, jak dlouhou protidronovou zeď potřebujete, ale vezměte si například typické letiště. K jeho pokrytí budete potřebovat asi 10 detekčních systémů, k tomu ještě rušící zařízení, takže se ve výsledku dostanete na několik tisíc potřebných zařízení,“ vysvětlil. Systémy firmy MyDefence dokáží v případě potřeby identifikovat typ dronu a lokalizovat jeho operátora. Bezpilotní letouny zvládá rovněž odklonit z jejich původní trasy.
„Letiště po celém světě tuto hrozbu zcela ignorovala. Nikdo se o ni po léta nezajímal, takže se do ní nevyplatilo investovat, a najednou máme letiště, která jsou vůči této hrozbě velmi zranitelná. Všichni by se měli probudit a uznat, že tohle musí být udržitelný způsob ochrany kritické infrastruktury do budoucna,“ varoval Hermansen.
Hrozba dronových útoků je v současnosti zvlášť citlivým tématem. Nedávno neznámé drony narušily provoz na několika místech v Dánsku. Bezpilotní letouny narušily například provoz letiště v Kodani, Aalborgu či základně stíhacích letounů Skrydstrup. Před třemi týdny byly polské letouny F-16 nuceny sestřelit několik ruských dronů, které se dostaly do polského vzdušného prostoru.
Budování patřičné protidronové obrany bude pravděpodobně i tématem čtvrtečního summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kodani. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země summit pořádá, při příjezdu na jednání zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Zdůraznila proto důležitost posílení společné evropské obrany. „Do roku 2030 musíme být schopni se efektivně bránit,“ dodala.
Kyjevské úřady nedávno nastavily semafory tak, aby se v devět hodin ráno rozsvítily červeně a zajistily tak, že se hlavní město připojí k celostátní minutě ticha. „Lepší pozdě než nikdy,“ řekl Reva.
Pro aktivistku a podporovatelku kampaně Darju Kolomjecovou jde o kolektivní i osobní okamžik. „Každý den se probouzíme – někdy kvůli útokům sotva spíme – ale každé ráno v devět se scházíme, abychom si zavzpomínali, proč tu stále jsme a komu musíme být vděční. V zármutku nejste sami. V tom okamžiku je mezi námi energie,“ řekla.
Každé ráno v devět hodin se Kyjev na minutu zastaví. Semafory se rozsvítí červeně a stálé tikání metronomu z reproduktorů signalizuje 60 vteřin zamyšlení. Auta stojí uprostřed ulice, řidiči vystupují a stojí se skloněnými hlavami. Po celé Ukrajině – v kavárnách, tělocvičnách, školách, v televizi a dokonce i na frontové linii – se lidé zastavují, aby si připomněli ty, kteří padli za oběť ruské invazi, píše agentura AP.
Server Ukrajinska pravda dnes ráno napsal, že po ruském útoku na ukrajinskou kritickou infrastrukturu se ocitlo pět obcí v Kirovohradské oblasti bez dodávek elektrického proudu. Web se odvolává na vyjádření oblastního šéfa Andrije Rajkovyče, který podrobnosti k objektům kritické infrastruktury neposkytl. Útok se podle předběžných informací obešel bez obětí nebo zraněných.
V jiné zprávě tentýž zpravodajský web uvádí, že v pondělí večer Rusové zaútočili leteckými pumami na město Charkov, přičemž v jedné části vypukl požár a bylo poškozeno zdravotnické zařízení. Byli tam čtyři zranění, dodal web odkazující se na místní činitele. Některé části města se také ocitly bez elektřiny.
