Bývalá šéfka tajné služby MI5: Británie je ve válce s Ruskem!
Británie už je možná ve válce s Ruskem, uvedla dnes bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, informoval server The Guardian.
Manninghamová-Bullerová, která vedla britskou bezpečnostní agenturu v letech 2002 až 2007, souhlasí s expertkou na Rusko a zpravodajské služby Fionou Hillovou, podle níž je Moskva ve válce se Západem. „Myslím, že může mít pravdu, když říká, že jsme ve válce s Ruskem,“ řekla bývalá zpravodajka.
„Je to rozdílný druh války, ale projevy nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky a zpravodajská práce jsou značné,“ doplnila bývalá šéfka kontrarozvědky MI5 v podcastu britské Sněmovny lordů, jíž je sama členkou.
V době, kdy Manninghamová-Bullerová řídila MI5, panovaly naděje, že se Rusko pod vedením Vladimira Putina stane možným partnerem Západu. Sama se s ním setkala v roce 2005. „Myslela jsem si, že je to docela nepříjemný člověk,“ uvedla bývalá zpravodajka. Doplnila však, že nečekala Putinovo rozhodnutí nařídit během následujícího roku vraždu Alexandra Litviněnka. Bývalého agenta FSB otrávili podle britských vyšetřovatelů v Londýně poloniem dva ruští zpravodajci.
Bývalá šéfka MI5, která následně působila v charitativní výzkumné organizaci Wellcome Trust, také kritizovala rozhodnutí americké a britské vlády zavést rozsáhlé škrty v oblasti zahraniční pomoci. Podle ní to vytvoří diplomatickou příležitost pro Čínu k rozšíření vlivu v chudších zemích. „Pokud se stáhneme ze světa, může tam proniknout, protože teď na to má silnou ekonomickou základnu,“ doplnila Manninghamová-Bullerová.
Británie letos odsoudila šest Bulharů za účast ve špionážní síti, která organizovala zpravodajské operace proti zájmům evropských zemí. Do vězení poslala také pět mužů za účast na žhářském útoku na sklad se zásobami určenými pro Ukrajinu, který nařídila Moskva. Několik britských spojenců v NATO informovalo v posledních týdnech o incidentech spojených s ruskými letouny a narušení svého vzdušného prostoru.
„Když tuto válku prohrajeme, dopadnou následky nejen na naši generaci, ale i na další generaci v Polsku, v Evropě, ve Spojených státech, všude na světě,“ poznamenal polský premiér Donald Tusk na bezpečnostním fóru ve Varšavě. A vyjádřil přesvědčení, že ruská agrese na Ukrajině je součástí politického projektu s cílem podmanit si jiné národy.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135.000 mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o 2000 více než loni touto dobou. Informoval o tom dnes nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.
Podzimní odvod potrvá od 1. října do 31. prosince, píše Meduza a připomíná, že loni během podzimního odvodu Rusko povolalo do vojenské služby 133.000 branců a během letošního jarního odvodu 160.000 mužů. Server The Moscow Times tehdy napsal, že jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, loni na jaře úřady povolaly do služby v armádě 150.000 mužů.
