Trump o konci války na Ukrajině: Chce tvrdé sankce na Putinovo Rusko! Má to ale háček...
Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social.
Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem. Je to válka bývalého prezidenta USA Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také Trump, aniž by zmínil ruskou hlavu státu Vladimira Putina, který konflikt před více než třemi a půl roky rozpoutal.
„Jak víte, odhodlání NATO vyhrát bylo dosud mnohem menší než 100 procent a nákupy ruské ropy některými státy byly šokující! Výrazně to oslabuje vaši vyjednávací pozici a vyjednávací sílu vůči Rusku. Každopádně jsem připraven jít do toho, až budete připraveni vy,“ napsal Trump v příspěvku, který nadepsal jako dopis zaslaný všem státům NATO a celému světu.
Tisková agentura Belga nicméně připomíná, že dosáhnout shody na ukončení nákupu ruské ropy bude uvnitř NATO obtížné. Turecko, významný člen NATO, je totiž jejím třetím největším dovozcem po Číně a Indii. Nadále závislé na ruské ropě jsou také další členské země NATO, konkrétně Slovensko a Maďarsko.
Dále vyjádřil přesvědčení, že takovýto postup by spolu se cly ve výši 50 až 100 procent na Čínu byl velmi nápomocný k ukončení tohoto „vražedného, ale nesmyslného“ konfliktu. Peking podle prezidenta, který v minulosti sliboval ukončení války do 24 hodin od nástupu do funkce, má na Moskvu velký vliv.
Čínský ministr zahraničí Wang I v reakci na Trumpa uvedl, že jeho země se neúčastní válek a ani je neplánuje. „Válkou nelze řešit problémy a sankce je pouze komplikují,“ citovala agentura Reuters ministra.
Trumpova výzva k uvalení cel na Čínu přichází poté, co se před několika týdny na summitu v Pekingu sešli čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a indický prezident Naréndra Módí. Přestože Trumpova administrativa na Indii kvůli nákupu ruský ropy uvalila 25procentní clo, Čínu nijak nesankcionovala.
„Pokud NATO učiní, jak říkám, skončí válka rychle,“ napsal také americký prezident, který už Moskvě opakovaně hrozil tvrdými sankcemi, ale nikdy k nim nepřistoupil, a to navzdory vypršení ultimát z jeho strany. „Pokud ne, tak jen plýtváte mým časem a časem, energií a penězi Spojených států,“ doplnil.
Evropská komise (EK) chce prosadit postupné zastavení dovozu ruského plynu a ropy do Evropské unie, proti se ale staví Slovensko či Maďarsko.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
Rusko dnes vzkázalo Japonsku, že jakýkoliv dialog ohledně mírové smlouvy, která by formálně ukončila válku z roku 1945 mezi těmito zeměmi, bude možný, až Tokio opustí své protiruské postoje. Informovala o tom agentura Reuters.
Rusko a Japonsko vedou dlouhodobý spor o jižní část Kurilských ostrovů. Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili a souostroví bylo připojeno k tehdejšímu Sovětskému svazu. Nová japonská premiérka Sanae Takaičiová minulý týden v projevu Rusko kritizovala kvůli jeho agresi proti Ukrajině, uvedla však také, že Japonsko se drží „své politiky s cílem vyřešit územní otázku a uzavřít mírovou smlouvu“ s Ruskem, které je nástupnickým státem Sovětského svazu.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od prezidenta Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin přerušit boje v oblasti ukrajinských měst Pokrovsk, Myrnohrad a Kupjansk, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC, který připomíná, že Putin v posledních dnech tvrdí, že ruská armáda v Kupjansku a Pokrovsku obklíčila ukrajinské jednotky. Zástupci ukrajinských ozbrojených sil to odmítají, připouštějí však, že situace v těchto úsecích fronty je složitá.
„Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií,“ uvedl ruský resort obrany.
