Drahý zásah v Polsku: Na drony „za hubičku“ pálili rakety za miliony. Důstojník NATO přiznal nesmysl
Má mít Evropa obavy o bezpečnost? Nálet ruských dronů na území Polska ukázal, jak málo se státy na starém kontinentu dokážou bránit. Odpověď na útok byla omezená, navíc přináší další úskalí - velmi vysoké náklady.
Po náletu byly Severoatlantickou aliancí (NATO) do polského vzdušného prostoru vyslány stíhačky F-35, které letěly z Nizozemska. Aktivován byl rovněž systém protivzdušné obrany Patriot na hranicích s Německem.
Jenže výsledek byl omezený, jen tři sestřelené drony – u čtvrtého probíhá šetření, zda byl sestřelen, nebo havaroval. Zbytek bezpilotních strojů se podařilo Rusku stáhnout do bezpečí nebo ukrýt.
Zásah vyvolal kritiku i kvůli jinému faktu. K sestřelení totiž piloti použili rakety AIM-9 Sidewinder, jejichž jeden kus stojí v přepočtu takřka milion korun. Oproti tomu cena ruských dronů se pohybuje kolem několika desítek tisíc…
„Používat F-35 proti levným dronům nemá dlouhodobě smysl,“ přiznal pro deník Bild vysoce postavený důstojník NATO.
Aliance tak řeší, jak příště zasáhnout. Ve hře je například posílení protidronových systémů. Inspiraci by NATO ale mohlo najít i na Ukrajině. Kyjev chrání pickupy se speciálními senzory, které varují před náletem dronů. Jakmile jej vojáci zaznamenají, sestřelují je kulometem – levný, přesto účinný a rychlý systém.
Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby mohla pokračovat v obraně proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.
„Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu,“ řekl Zelenskyj médiím, která mohla jeho vyjádření zveřejnit dnes. „A proto mají na mysli tento program – dva až tři roky,“ dodal.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům řekl, že vede paralelní jednání se Švédskem, Francií a Spojenými státy o dodávkách letadel do Kyjeva, píše ruskojazyčná služba BBC.
Zelenskyj uvedl, že celková potřeba ukrajinských vzdušných sil v budoucnu je 250 moderních vojenských letadel, včetně švédských gripenů, amerických F-16 a francouzských rafalů.
„Vzhledem ke zkušenostem našich pilotů a schopnostem nepřítele je to pro Ukrajinu optimální volba,“ cituje Zelenského agentura RBC-Ukrajina . Švédské stíhačky jsou prioritou, protože se vyrábějí a udržují nejlevněji a jsou také schopny nést většinu zbraní, které Ukrajina potřebuje, vysvětlil.
Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na poradce maďarského premiéra. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle něj doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Roberterm Ficem a Andrejem Babišem, jehož strana ANO zvítězila v parlamentních volbách a prezident Petr Pavel ho v pondělí pověřil jednáním o sestavení vlády. Babiš o budoucí koalici jedná s SPD a Motoristy.
