Experti o ruských dronech v Polsku: Česko by se samo neubránilo, moc spoléhá na vzdálenost
Útok Ruska na Polsko by nedával logiku, myslí si bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Daleko pravděpodobnější je podle něj, že v noci na středu šlo buď o ruskou chybu, nebo provokaci. V každém případě by se ale podle něj mělo Polsko a NATO vážně zamyslet nad kapacitami protiletecké obrany. Právě pomalé nízko letící drony jsou totiž, zdá se, hodně těžko zachytitelné. Posílit protileteckou obranu by podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka mělo i Česko - samo by se totiž v současnosti neubránilo.
„Já si myslím, že je potřeba ještě v tom hodnocení počkat a ano, samozřejmě ověřovat všechny varianty, ale je potřeba pořád říct, že to může být skutečně lidská chyba, špatné plánování, špatné naprogramování letů, anebo (...) ztráta jejich kontroly, to se také může stát, to je jedna z těch variant,“ zamyslel se Šedivý pro Blesk, proč Rusko drony do Polska vyslalo.
Druhá varianta - útok, je podle něj nepravděpodobná. A to hlavně proto, že by Rusku nic nepřinesla. „Rusko v současné době je v takovém stavu, že si nemůže dovolit další nějaký rozsáhlejší konflikt, ta situace na Ukrajině jim takovou možnost nedává,“ míní.
Třetí variantou je provokace. Rusové mohli zkrátka chtít zjistit data o polské protivzdušné obraně a reakci. „Já si nedovolím při těch omezených informacích v současné době říct, která varianta platila,“ sdělil.
V každém případě je to ale budíček pro protileteckou obranu NATO. „Je potřeba uvést, že jak my v České republice, tak i Polsko, jsme soustředění především na nadzvuková letadla. Zapomnělo se na protiraketové systémy, které se mimochodem ukazují jako nejúčinnější v té obraně území,“ vysvětlil.
„A pak jsme zapomněli na to, že ty pomalé a nízko letící systémy se velmi těžce zachytávají nadzvukovými stroji, které neletí nadzvukovou rychlostí. Pochopitelně, když provádíte manévr například proti tomu Geranu (ruské označení íránského dronu Šahíd - pozn. red.), je to poměrně složité, to je obecně známo. A tudíž zároveň tímhle se zvýší pravděpodobnost, že tím systémem ten pomalý bezpilotní prostředek proletí a tady musí dojít k radikálnímu řešení, které výrazně posílí celý ten systém,“ je přesvědčen bývalý náčelník.
Havlíček: Česko je dobrý spojenec
Česko je dobrý spojenec. I díky tomu mohlo sousední Polsko požádat Prahu o vyslání vojáků. Myslí si to analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Samotné Česko ale podle něj příliš spoléhá na dlouhou vzdálenost od Ruska. Ve světle dopadu jednoho z dronů 200 km od Ostravy, to podle něj není na místě.
Blesk: Česko vysílá na Polsko vojáky a helikoptéry, i když Polsko neaktivovalo článek 5. O čem to vypovídá?
Havlíček: „Je důležité k tomu doplnit, že to je na žádost Polska, není to naše vlastní iniciativa. V tomhle ohledu je to podle mě správná reakce na tu situaci a na přání polské vlády.“
Proč tedy Polsko neaktivovalo článek 5 a nepovolalo si tím na pomoc celou alianci?
„Otazník stojící před polskou vládou je, nakolik ten mechanismus článku 5 využívat, protože je to pomyslně opravdu nukleární varianta, která byla využita historicky jenom jednou, po 11. září (útoku na Světové obchodní centrum teroristy 11.9.2001 – pozn.red.) ze strany Spojených států, no, a vy nevíte, jak ti partneři budou reagovat. Narážím tady třeba na chování Spojených států. Aktivace odhalí karty. Ale zároveň může Polsko využívat jiných kanálů nad rámec toho článku, to znamená právě třeba té konzultace na úrovni Severoatlantické aliance, ale zároveň bilaterální jednání se spojenci.“
Znamená to, že je Česká republika dobrým spojencem, jestliže se na nás Polsko obrátilo bez zaváhání?
„Přesně tak. Já si myslím, že tohle je dobrá ukázka toho, že česko-polské vztahy fungují dobře, že je tam vysoká úroveň důvěry, že polská strana vidí v Česku dobrého spojence, kde nemusí iniciovat žádné formální procedury, ale neformálně může dojít k takové dohodě. Zároveň vím, že to komentovala i ministryně obrany Jana Černochová, že tohle to je něco, co vlastně umožňuje ten mandát, který vnímá ze strany parlamentu, díky tomu, že ti lidé nejsou nasazováni do bojových operací. Je to dobrý preventivní krok a posiluje to odstrašení.“
Jak je na tom samotné Česko? Dokázali bychom reagovat na podobnou ruskou provokaci?
„Bohužel česká armáda nemá silnou protileteckou ani protiraketovou obranu. Je to dlouhodobě slabým místem. Myslím si, že tady budou nutné další investice pro posílení takovéto formy obrany. Polsko je daleko lépe připraveno na takovýto charakter situace, a přitom ani Poláci ve spolupráci s dalšími státy se nevypořádali s letem všech těch objektů.“
Česko tedy musí obranu proti dronům posílit…
„Náš pocit latentní bezpečnosti by nás neměl uspokojovat. Máme pocit, že my nejsme na té první ráně, tak říkajíc jsou to Poláci, Slováci, Maďaři nebo Pobaltské státy. Myslím si, že i dopad toho jednoho objektu u Lodže by nás měl z tohohletoho slepého pocitu, že se nás to netýká, velmi rychle vyvést.“
Proč Putinův režim přistupuje k takovýmto provokacím?
„Oni testují prostě připravenost, testují ty reakce. Oni se z toho sami učí, jak vlastně fungují ty mechanismy, co se daří, co se nedaří, jak třeba efektivní je právě, řekněme, ta západní obrana.“
Jaká je správná reakce?
„Určitě by měla být co nejvíce robustní. Ať už vojenská, nebo diplomatická.“
Polsko svolalo Radu bezpečnosti OSN. Čeho může dosáhnout na její půdě? Jejím stálým členem je Rusko…
„Vůbec ničeho, ale myslím si, že je to důležitý prostředek další diplomatické eskalace.“
Polsko během noci kompletně uzavřelo své hranice s Běloruskem. Dokonce na hranici natáhlo ostraný drát.
Poland completely closes border with Belarus
— Visegrád 24 (@visegrad24) September 12, 2025
Polish border guards have set up barbed wire, deployed shields, and halted all crossings.
Today marks the start of the Russia-Belarus “Zapad-2025” drills, which, according to Lithuanian intelligence, will involve up to 30,000 troops. pic.twitter.com/WybaSCSP3E
Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti 70 lodím takzvané ruské stínové flotily a 30 firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo dnes britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se dnes v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad.
„Také bychom si přáli, aby dronový útok na Polsko byl chyba. Ale nebyl. A my to víme,“ napsal anglicky polský premiér Donald Tusk na sociální síti X.
We would also wish that the drone attack on Poland was a mistake. But it wasn’t. And we know it.
— Donald Tusk (@donaldtusk) September 12, 2025
