Rusko v krizi kvůli válce a mizerným prodejům ropy: Docházejí Putinovi peníze!?

Autor: The Insider, Martin Valeš - 
14. září 2025
•
05:00

Nízká inflace i nezaměstnanost, stabilní rozpočet… Vladimir Putin se chlubí ekonomickými úspěchy, avšak jeho propaganda maskuje bezprecedentní ekonomické problémy. Federální rozpočet je v neobvykle těžké situaci a i podle oficiálních údajů se růst ekonomiky zastavuje a hrozí recese, píše v analýze ruský server The Insider.

Na schůzce o ekonomických otázkách Putin zmínil 14% nárůst příjmů z jiných zdrojů než ropa a plyn, ale neřekl, že celkové příjmy za stejné období vzrostly jen o 2,8 %, zatímco výdaje o 21 %. Deficit federálního rozpočtu za sedm měsíců je již 4,5krát vyšší než v roce 2024; činí 4,9 bilionu rublů (1,2 bilionu Kč), přičemž dosud byl nejvyšší roční deficit za Putinovy vlády v covidovém roce 2020, kdy výdaje převýšily příjmy o 4,1 bilionu.

„Je to způsobeno především předběžným financováním výdajů v lednu letošního roku a také poklesem příjmů z ropy a zemního plynu, ale nebude to mít vliv na plnění cílových parametrů strukturální rovnováhy pro rok 2025 jako celek,“ tvrdí oficiální komentář ministerstva financí.

Jenže to jsou hodně optimistické odhady - letos se deficitní ukázaly dokonce i květen a červen, které dříve vždy končily v plusu. Proto deficit může činit až 10,7 bilionu rublů, tedy 5 % HDP.

Na účtech zbývá málo. Ve Fondu národního bohatství zbývá méně než 4 biliony rublů, dalších 5,1 bilionu rublů tvoří čisté pohledávky státu vůči centrální bance. Kreml tak má k dispozici rezervy, z nichž může financovat rozpočet, přibližně na jeden rok, do srpna 2026.

Pokud se nic nezmění, bude poté nutné každý měsíc buď půjčit přibližně bilion rublů, nebo ho „vytisknout“. Tak jako tak něco dlouho nevídaného, čemu se všechny Putinovy vlády snažily 25 let vyhnout.

Kolik stojí válka

Nejtěžším břemenem pro ruský rozpočet se samozřejmě staly vojenské výdaje, které jsou na rok 2025 plánovány ve výši 13,2 bilionu (3240 miliard Kč), pokud počítáme pouze federální centrum. Tuto částku lze rozdělit na výdaje v době míru a na čistě válečné výdaje. V předválečném roce 2021 činily federální výdaje v sekci „Národní obrana“ 2,7 % HDP. To odpovídá 6 bilionům rublů v roce 2025. Zbytek – 7,2 bilionu – je cena války proti Ukrajině.

Kromě federálního rozpočtu válku financují také regiony (sociální dávky pro vojáky a jejich rodiny, uprchlíky, oběti…) a státní podniky. V rozpočtech subjektů bylo v loňském roce na účely související s válkou vyčleněno 813 miliard rublů, za letošek, pokud se tempo růstu udrží, regiony utratí na vojenské potřeby asi 1,2 bilionu rublů.

11:06
Dnes

Evropská komise (EK) navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times (FT). Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.

O společné půjčce EU hovořil jako o hlavní možnosti už minulý týden eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. EU se původně dohodla na půjčce 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027, která má pokrýt její rozpočtové a obranné potřeby. Ukázalo se však, že země bude potřebovat další peníze.

10:37
Dnes
!

Polská kontrarozvědka ABW zadržela tři mladé Poláky, spjaté s neonacisty a chystající teroristický útok s použitím podomácku vyrobených výbušnin, informovala dnes polská média s odvoláním na ministra pověřeného koordinací tajných služeb. Kromě toho policie zadržela v jedné z varšavských škol 16letého Rusa, který vyhrožoval, že povraždí spolužáky a učitele, uvedl server Onet s odvoláním na policejní komuniké.

„Agenti ABW zadrželi tři polské občany, 16letého a dva 17leté, spojené s mezinárodním neonacistickým prostředím. Dospívající nejen propagovali nacistickou a fašistickou ideologii, ale již podnikali kroky směřující ke spáchání trestných činů teroristického charakteru,“ napsal na sociální síti X ministr Tomasz Siemoniak.

9:21
Dnes

Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam má podle irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové přibýt 113 položek. Země EU a unijní instituce mezitím pokračují v dalších debatách o nadcházejícím již 22. balíčku sektorových sankcí. Jeho zveřejnění se očekává ještě před summitem EU, který začíná 26. listopadu.

Velvyslanci členských zemí při EU se již minulý týden dohodli na zařazení celkem 145 osob a subjektů na sankční seznamy, uvedla agentura Reuters. Opatření by se měla týkat mimo jiné 50 ruských bank, společností podporujících takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu, energetických firem a osob zapojených do dezinformačních aktivit.

Zobrazit celý online

Ani pokud válka skončí, ušetřené prostředky nemusí stačit na likvidaci federálního deficitu. Fiskální krize vznikla nejen kvůli nadměrným výdajům, především vojenským, ale také kvůli nedostatku příjmů. A příjmy nestačí, protože je obtížné je zvyšovat, pokud nerostou zdanitelné příjmy. A právě to se nyní děje.

Ekonomika by měla za rok růst o 2,5 % – to očekává ministerstvo hospodářského rozvoje ve svém základním scénáři. V pesimističtější variantě o 1,8 %. Zatím se však prognózy nenaplňují a tempo růstu je nižší: 1,4 % v prvním čtvrtletí a pouze 1,1 % ve druhém. Růst brzy zcela ustane a Rusko čeká recese, otevřeně hovoří úředníci, včetně ministra hospodářského rozvoje: Ekonomika „ochlazuje rychleji, než se očekávalo“, pronesl Maxim Rešetnikov začátkem září na Východním ekonomickém fóru.

Eufemismy ekonomů

„Ochlazení pokračuje, vidíme to na tempu růstu HDP. Druhé čtvrtletí lze prakticky považovat za technickou stagnaci,“ uvedl tamtéž šéf Sberbanky German Gref podle The Insideru. „Červenec a srpen vykazují zcela jasné příznaky, že se blížíme nule.“ 

Pojem technická stagnace moc ekonomové nepoužívají, konstatuje Meduza a Grefův výrok označuje za „další eufemismus pro krizové jevy šířící se ekonomikou“. Akorát je nynější ruská stagnace nezvyklá tím, že ji neprovází nezaměstnanost, naopak je rekordně nízká (2,2 %). „Tento paradox je částečně vysvětlen i válkou, která v důsledku souhrnu svých důsledků vyvolává v zemi nedostatek pracovních sil,“ dodává Meduza.

Každopádně Putin s Grefovým varováním nesouhlasí: „Potřebujeme řešit problémy makroekonomické povahy a k tomu musíme zajistit měkké a klidné přistání ekonomiky, abychom zajistili makroekonomické ukazatele a zpomalili růst cen,“ komentoval rovněž na Východním ekonomickém fóru. „Někteří lidé si myslí, že už nastalo nějaké podchlazení, ale půjčky se nezastavily. Zeptejte se Grefa: zastavily se půjčky? Ne. Jen tempo růstu se zpomalilo,“ shrnul.

Narůžovo se ekonomickou situaci snaží lakovat i ministr zahraničí. „Po zahájení speciální vojenské operace nám byl předpovězen ekonomický kolaps, úplná izolace a proměna země a jejího vedení ve vyvrhele,“ pronesl Sergej Lavrov. „Statistiky západních bank, včetně Světové banky, ukazují, že Rusko se stalo čtvrtou největší ekonomikou světa z hlediska parity kupní síly po USA, Číně a Indii. A největší ekonomikou v Evropě podle stejného kritéria,“ cituje ho RIA Novosti.

„Není to poprvé, co se ruští představitelé snaží použít paritu kupní síly (PPP) k prokázání prosperity ruské ekonomiky,“ připomíná The Insider a zmiňuje i časté výroky prezidenta Putina. „Ve skutečnosti je HDP dle parity kupní síly nedůležitý ukazatel, který neodráží skutečný stav věcí v ekonomice, ekonomové jej používají pouze ve specifických případech.“ Prostě v levné zemi se dá za dané peníze koupit víc zboží, ale nesvědčí to o její hospodářské síle.

Ekonomové se domnívají, že ekonomika jako celek upadne do recese v říjnu 2025, přičemž „očekávaná recese bude dlouhodobá, to znamená, že pokles fyzického objemu HDP (za klouzavý rok) může trvat více než čtyři čtvrtletí po sobě“. Pokles již začal, domnívá se dokonce i Institut národohospodářského prognózování RAS: HDP roste pouze ve srovnání s příslušnými čtvrtletími loňského roku, ale ve srovnání s posledním kvartálem 2024 dochází k poklesu.

Ostře sledovaný summit Trumpa s Putinem (15.8.2025)
Válka na Ukrajině Putin hledá zdroje na válečnou mašinérii. Rusům zvýší daně a oseká civilní sektory

Moskva tak již přistoupila ke škrtům. V rozpočtu na běžný rok bylo na sociální politiku vyčleněno 6,5 bilionu rublů místo 9 bilionů (2 biliony 210 miliard Kč), jak tomu bylo dříve. Zatím si to obyvatelstvo prakticky nevšimlo. Další takové snížení – a Kreml dostane peníze na další dva nebo tři měsíce války. Další rezervou pro úspory v rozpočtu je bydlení a veřejné služby. Z letošního 1,8 bilionu rublů se v roce 2026 očekává snížení na 1,44 bilionu. Šetří se ve školství i zdravotnictví. Podobně může vláda seškrtat dotace či ochranu životního prostředí. Určitě ale ne výdaje na vojenství, ty možná ještě porostou.

Pokud se hned teď prudce sníží rozpočtové výdaje na ekonomiku, sociální politiku a bydlení a veřejné služby, dá to k dobru dalších zhruba devět měsíců, ale způsobí to šokující strukturální posuny v zemi. Je celkem přirozené, že relativně rozumná část Putinovy ​​byrokracie by se tomu ráda vyhnula a využila dnešní křehké šance na smysluplné mírové rozhovory, uzavírá The Insider.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa