Video se připravuje ...
Prostor X - Václav Bartuška
Rusko v krizi kvůli válce a mizerným prodejům ropy: Docházejí Putinovi peníze!?
Nízká inflace i nezaměstnanost, stabilní rozpočet… Vladimir Putin se chlubí ekonomickými úspěchy, avšak jeho propaganda maskuje bezprecedentní ekonomické problémy. Federální rozpočet je v neobvykle těžké situaci a i podle oficiálních údajů se růst ekonomiky zastavuje a hrozí recese, píše v analýze ruský server The Insider.
Na schůzce o ekonomických otázkách Putin zmínil 14% nárůst příjmů z jiných zdrojů než ropa a plyn, ale neřekl, že celkové příjmy za stejné období vzrostly jen o 2,8 %, zatímco výdaje o 21 %. Deficit federálního rozpočtu za sedm měsíců je již 4,5krát vyšší než v roce 2024; činí 4,9 bilionu rublů (1,2 bilionu Kč), přičemž dosud byl nejvyšší roční deficit za Putinovy vlády v covidovém roce 2020, kdy výdaje převýšily příjmy o 4,1 bilionu.
„Je to způsobeno především předběžným financováním výdajů v lednu letošního roku a také poklesem příjmů z ropy a zemního plynu, ale nebude to mít vliv na plnění cílových parametrů strukturální rovnováhy pro rok 2025 jako celek,“ tvrdí oficiální komentář ministerstva financí.
Jenže to jsou hodně optimistické odhady - letos se deficitní ukázaly dokonce i květen a červen, které dříve vždy končily v plusu. Proto deficit může činit až 10,7 bilionu rublů, tedy 5 % HDP.
Na účtech zbývá málo. Ve Fondu národního bohatství zbývá méně než 4 biliony rublů, dalších 5,1 bilionu rublů tvoří čisté pohledávky státu vůči centrální bance. Kreml tak má k dispozici rezervy, z nichž může financovat rozpočet, přibližně na jeden rok, do srpna 2026.
Pokud se nic nezmění, bude poté nutné každý měsíc buď půjčit přibližně bilion rublů, nebo ho „vytisknout“. Tak jako tak něco dlouho nevídaného, čemu se všechny Putinovy vlády snažily 25 let vyhnout.
Kolik stojí válka
Nejtěžším břemenem pro ruský rozpočet se samozřejmě staly vojenské výdaje, které jsou na rok 2025 plánovány ve výši 13,2 bilionu (3240 miliard Kč), pokud počítáme pouze federální centrum. Tuto částku lze rozdělit na výdaje v době míru a na čistě válečné výdaje. V předválečném roce 2021 činily federální výdaje v sekci „Národní obrana“ 2,7 % HDP. To odpovídá 6 bilionům rublů v roce 2025. Zbytek – 7,2 bilionu – je cena války proti Ukrajině.
Kromě federálního rozpočtu válku financují také regiony (sociální dávky pro vojáky a jejich rodiny, uprchlíky, oběti…) a státní podniky. V rozpočtech subjektů bylo v loňském roce na účely související s válkou vyčleněno 813 miliard rublů, za letošek, pokud se tempo růstu udrží, regiony utratí na vojenské potřeby asi 1,2 bilionu rublů.
6:06
Dnes
Dva lidé zemřeli při ruském dronovém útoku v ukrajinské Sumské oblasti, dalších devět lidí utrpělo zranění při útocích v Rivnenské a Oděské oblasti. V noci na dnešek o tom informovaly ukrajinské úřady. V ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, při dronovém útoku zahynul jeden člověk a další čtyři byli zraněni, uvedli místní představitelé. Informoval o tom server BBC.
6:04
Dnes
!
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na summitu v Dublinu setkal s českým premiérem Andrejem Babišem. Jednali spolu o hospodářské spolupráci, evropské integraci Ukrajiny a možnostech další české podpory napadené zemi. Zelenskyj po schůzce na sociální síti X ocenil rozhodnutí České republiky podpořit ukrajinské železnice dodávkou lokomotiv. Hovořil také o dopadech ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu a logistiku.
Zelenskyj Babiše informoval o obtížné situaci v řadě ukrajinských měst a potřebách obnovy země. Jen za minulý měsíc podle něj Rusko zasáhlo 60 lokomotiv. Ukrajinský prezident poděkoval českému premiérovi za rozhodnutí podpořit ukrajinskou železniční společnost Ukrzaliznycja a vyjádřil naději, že obě země najdou nové formy spolupráce a podpory.
6:02
Dnes
!
Evropští zástupci budou u vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Po dnešním setkání v Dublinu to uvedli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní americký vyslanec Jared Kushner, který spolu s kolegou Stevem Witkoffem do irské metropole dorazil z moskevského setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj řekl, že další jednání budou následovat, píší agentury AFP a Reuters.
„Nemůžeme uzavřít tuto dohodu, aniž by u vyjednávacího stolu byli Evropané,“ řekl Kushner po dublinském setkání. „Věřím, že jsme v situaci, kdy toho můžeme s prezidentem Putinem dosáhnout,“ dodal Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa, k možnému dojednání míru v konfliktu, v němž Rusko v únoru 2022 na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu a obě strany stále vedou tvrdé boje a podnikají prakticky každodenní vzdušné výpady.
Ani pokud válka skončí, ušetřené prostředky nemusí stačit na likvidaci federálního deficitu. Fiskální krize vznikla nejen kvůli nadměrným výdajům, především vojenským, ale také kvůli nedostatku příjmů. A příjmy nestačí, protože je obtížné je zvyšovat, pokud nerostou zdanitelné příjmy. A právě to se nyní děje.
Ekonomika by měla za rok růst o 2,5 % – to očekává ministerstvo hospodářského rozvoje ve svém základním scénáři. V pesimističtější variantě o 1,8 %. Zatím se však prognózy nenaplňují a tempo růstu je nižší: 1,4 % v prvním čtvrtletí a pouze 1,1 % ve druhém. Růst brzy zcela ustane a Rusko čeká recese, otevřeně hovoří úředníci, včetně ministra hospodářského rozvoje: Ekonomika „ochlazuje rychleji, než se očekávalo“, pronesl Maxim Rešetnikov začátkem září na Východním ekonomickém fóru.
Eufemismy ekonomů
„Ochlazení pokračuje, vidíme to na tempu růstu HDP. Druhé čtvrtletí lze prakticky považovat za technickou stagnaci,“ uvedl tamtéž šéf Sberbanky German Gref podle The Insideru. „Červenec a srpen vykazují zcela jasné příznaky, že se blížíme nule.“
Pojem technická stagnace moc ekonomové nepoužívají, konstatuje Meduza a Grefův výrok označuje za „další eufemismus pro krizové jevy šířící se ekonomikou“. Akorát je nynější ruská stagnace nezvyklá tím, že ji neprovází nezaměstnanost, naopak je rekordně nízká (2,2 %). „Tento paradox je částečně vysvětlen i válkou, která v důsledku souhrnu svých důsledků vyvolává v zemi nedostatek pracovních sil,“ dodává Meduza.
Každopádně Putin s Grefovým varováním nesouhlasí: „Potřebujeme řešit problémy makroekonomické povahy a k tomu musíme zajistit měkké a klidné přistání ekonomiky, abychom zajistili makroekonomické ukazatele a zpomalili růst cen,“ komentoval rovněž na Východním ekonomickém fóru. „Někteří lidé si myslí, že už nastalo nějaké podchlazení, ale půjčky se nezastavily. Zeptejte se Grefa: zastavily se půjčky? Ne. Jen tempo růstu se zpomalilo,“ shrnul.
Narůžovo se ekonomickou situaci snaží lakovat i ministr zahraničí. „Po zahájení speciální vojenské operace nám byl předpovězen ekonomický kolaps, úplná izolace a proměna země a jejího vedení ve vyvrhele,“ pronesl Sergej Lavrov. „Statistiky západních bank, včetně Světové banky, ukazují, že Rusko se stalo čtvrtou největší ekonomikou světa z hlediska parity kupní síly po USA, Číně a Indii. A největší ekonomikou v Evropě podle stejného kritéria,“ cituje ho RIA Novosti.
„Není to poprvé, co se ruští představitelé snaží použít paritu kupní síly (PPP) k prokázání prosperity ruské ekonomiky,“ připomíná The Insider a zmiňuje i časté výroky prezidenta Putina. „Ve skutečnosti je HDP dle parity kupní síly nedůležitý ukazatel, který neodráží skutečný stav věcí v ekonomice, ekonomové jej používají pouze ve specifických případech.“ Prostě v levné zemi se dá za dané peníze koupit víc zboží, ale nesvědčí to o její hospodářské síle.
Ekonomové se domnívají, že ekonomika jako celek upadne do recese v říjnu 2025, přičemž „očekávaná recese bude dlouhodobá, to znamená, že pokles fyzického objemu HDP (za klouzavý rok) může trvat více než čtyři čtvrtletí po sobě“. Pokles již začal, domnívá se dokonce i Institut národohospodářského prognózování RAS: HDP roste pouze ve srovnání s příslušnými čtvrtletími loňského roku, ale ve srovnání s posledním kvartálem 2024 dochází k poklesu.
Válka na Ukrajině
Putin hledá zdroje na válečnou mašinérii. Rusům zvýší daně a oseká civilní sektory
Moskva tak již přistoupila ke škrtům. V rozpočtu na běžný rok bylo na sociální politiku vyčleněno 6,5 bilionu rublů místo 9 bilionů (2 biliony 210 miliard Kč), jak tomu bylo dříve. Zatím si to obyvatelstvo prakticky nevšimlo. Další takové snížení – a Kreml dostane peníze na další dva nebo tři měsíce války. Další rezervou pro úspory v rozpočtu je bydlení a veřejné služby. Z letošního 1,8 bilionu rublů se v roce 2026 očekává snížení na 1,44 bilionu. Šetří se ve školství i zdravotnictví. Podobně může vláda seškrtat dotace či ochranu životního prostředí. Určitě ale ne výdaje na vojenství, ty možná ještě porostou.
Pokud se hned teď prudce sníží rozpočtové výdaje na ekonomiku, sociální politiku a bydlení a veřejné služby, dá to k dobru dalších zhruba devět měsíců, ale způsobí to šokující strukturální posuny v zemi. Je celkem přirozené, že relativně rozumná část Putinovy byrokracie by se tomu ráda vyhnula a využila dnešní křehké šance na smysluplné mírové rozhovory, uzavírá The Insider.
Témata:
Související
