Závada letadla a náhlý manévr: Španělský premiér na jednání koalice ochotných nedoletěl
Jednání tzv. koalice ochotných za účasti prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského se dnes konalo v Paříži. Státníci probrali situaci na Ukrajině, pak se telefonicky spojili s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Osobně se chtěl zúčastnit i premiér Španělska Pedro Sanchéz, jenže jeho letadlo nedoletělo. Kvůli závadě se muselo otočit a vrátit do Madridu. Sanchéz se nicméně stihl připojit online. Na dálku se připojil také premiér Petr Fiala (ODS) s šéfem NATO Markem Ruttem, který je dnes v Praze.
Informace o potížích letadla se španělským premiérem přinesl deník Cadena Ser, kterému to potvrdilo bez dalších podrobností tamní ministerstvo zahraničí. Podle něj se ve vládním letadle po vzletu vyskytly technické potíže, muselo se tak vrátit do Madridu, odkud vzlétlo. Sanchéz se chtěl účastnit jednání koalice ochotných v Paříži osobně, nakonec byl tedy donucen připojit se pouze online.
Merz: Evropa může zvýšit sankční tlak
V Paříži se dnes na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uskutečnila schůzka vrcholných představitelů evropských zemí, na které se jednalo mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Účastnili se jí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prostřednictvím videokonference se jednání zúčastnili i představitelé řady dalších zemí sdružených v takzvané koalici ochotných včetně českého premiéra Petra Fialy, s nímž byl v Praze generální tajemník NATO Mark Rutte.
Po jednání koalice ochotných následoval hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem.
Podle německého kancléře Friedricha Merze Evropané nadále usilují, aby se uskutečnila vrcholná schůzka, jejímž účastníkem by byl i Zelenskyj. V srpnu se na Aljašce konal summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Trump po schůzce hovořil o velkém pokroku ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko. Avizoval také schůzku Putina se Zelenským, která se však dosud neuskutečnila. Řada evropských politiků včetně Merze se vyjádřila skepticky k tomu, zda se to v dohledné době podaří.
„Pokud bude ruská strana hrát o čas, zvýší Evropa sankční tlak, aby zvýšila šance na diplomatické řešení,“ uvedl po dnešním jednání koalice ochotných Merz. Evropané jsou podle něj připraveni „po diplomatickém řešení rozhodujícím způsobem“ přispět k bezpečnostních zárukám pro Ukrajinu. V centru takových garancí podle kancléře musí být finanční a zbrojní podpora a výcvik ukrajinských ozbrojených sil.
Starmer: Putinovi se nedá věřit
Britský premiér Keir Starmer podle serveru The Guardian při jednání ostatním státníkům řekl, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nedá věřit. Koalice podle něj musí zajít ještě dál a pokračovat v tlaku na Putina, který povede k zastavení ruských útoků. Starmer se stejně jako Fiala k jednání koalice připojil na dálku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. „Evropa je tu poprvé s takovým nasazením a intenzitou,“ řekl Macron o dnešním jednání podle agentury AFP už ve středu.
Po dnešním jednání uvedl, že celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do jednotek zajišťujících po dojednání míru s Ruskem bezpečnost Ukrajiny, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu. „V den, kdy ustanou boje, začnou fungovat bezpečnostní záruky,“ řekl Macron.
O konkrétních zemích dnes Macron nemluvil, připravenost nasadit své vojáky dala v minulosti kromě Francie najevo také Británie. Francouzský prezident dnes řekl, že Spojené státy se do bezpečnostních záruk také chtějí zapojit. Americký prezident Donald Trump přitom již dříve vyloučil, že by přímo na Ukrajinu vyslal americké jednotky, hovoří se spíše o vzdušné či techické podpoře.
Trumpova kritika
Trump podle činitele Bílého domu citovaného Reuters vyzval evropské lídry, aby jejich země ukončily nákupy ruské ropy. Zelenskyj uvedl, že americký prezident Evropu za pokračující odběr ropy z Ruska kritizoval, což podle Zelenského bylo namířeno zvláště proti Maďarsku a Slovensku, které jsou s Ukrajinou ve sporu kvůli jejím útokům na ropovod Družba přepravující surovinu z Ruska.
Desítky explozí byly slyšet mimo jiné i ve středoukrajinském Kremenčuku, kde částečně vypadla elektřina, jak uvedl starosta města Vitalij Maleckyj. Podle webu Ukrajinska pravda tam také rozsáhlý ruský útok poškodil dopravní infrastrukturu, uzavřen byl most přes řeku Dněpr.
Ruské útoky ve městě Kryvyj Rih cílily na dopravní a městskou infrastrukturu, uvedl tamější náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. V jihoukrajinské Oděse pak byla poškozena civilní infrastruktura a obytné domy, informoval šéf zdejší oblastní správy Oleh Kiper.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády.
Podle ní s ohněm v budově úřadu ukrajinské vlády stále bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Premiérka, která připojila fotografii budovy s plameny v několika oknech, také doplnila, že ruský útok v noci zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu. „Budovy opravíme, ale životy vrátit nelze. Nepřítel každý den terorizuje a zabíjí naše lidi po celé zemi. Svět musí na tuto zkázu reagovat nejen slovy, ale také činy,“ zdůraznila premiérka.
Ruské noční útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev zapálily několik obytných budov, zranily 18 lidí a zabily tři osoby, včetně ročního miminka. Ukrajinské bezpilotní letouny naopak způsobily požár v rafinerii na jihozápadě Ruska, který byl uhašen.
Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo 1:15 SELČ. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě a oheň částečně poničil i další budovy. Hořelo také v Pečerské čtvrti, kde se nacházejí vládní budovy. „Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle,“ uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.
