Lipavský na Ukrajině: Opět útěk do krytu a otevření českého vyslanectví v Dnipru
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví na Ukrajině. Česko tak obnovilo diplomatickou přítomnost na východě země, podle Lipavského ji má v Dnipru jako první stát. Ministr uvedl, že česká diplomatická přítomnost ve východoukrajinském městě bude navazovat praktické byznysové vztahy, ale i ty mezilidské. Ministr také jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lykašukem. Prvních několik desítek minut jednali v protileteckém krytu kvůli vyhlášenému poplachu.
Lipavský ukrajinské představitele informoval mimo jiné o úterním jednání v Kyjevě s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Zároveň zdůraznil humanitární i další projekty právě v Dněpropetrovské oblasti, na kterou se Česko zaměřuje i s ohledem na poválečnou obnovu země. Lysak s Lykašukem podporu ocenili, druhý jmenovaný mimo jiné zmínil, že žádná z českých firem působících v regionu neopustila oblast ani po ruské invazi.
Předtím šéf české diplomacie položil květiny u památníku obětí ruské invaze. Při tom se zhruba v 08:00 SELČ rozezněly sirény a po aktu musely delegace zamířit do krytu, kde jednaly zhruba čtvrt hodiny. Do krytu musel Lipavský i v noci na úterý kvůli poplachu v Kyjevě.
Dnes dopoledne pak Lipavský navštívil železniční depo a elektrickou rozvodnu, které několikrát zasáhly ruské útoky. Naposledy se tak stalo před pěti dny. „Někteří z lidí, kteří zde pracovali, se domů nevrátili. Navštívil jsem depo a místní továrnu; přestože jim chybí části budov, práce pokračují,“ uvedl Lipavský na síti X k návštěvě železničního depa.
Otevření kanceláře velvyslanectví
V Dnipru ministr slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví na Ukrajině. Česko tak obnovilo diplomatickou přítomnost na východě země, podle Lipavského ji má v Dnipru jako první stát.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ řekl Lipavský s tím, že věří, že země jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
Účelem diplomatické přítomnosti je povzbudit místní obyvatele, podniky, obce, nevládní organizace, školy či nemocnice a ukázat jim, že nejsou na všechno sami. „Dnipro je takové ocelové srdce Ukrajiny. Je to průmyslově podobné, jako v čem je Česko špičkové v rámci Evropy. Jsme také průmyslová země,“ poznamenal Lipavský a připomněl, že v Dněpropetrovském regionu působí několik desítek českých firem.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele. Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP. Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech. Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října. Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu. Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014. Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic. „Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody. Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
