Šéf Bílého domu zkrátil Putinovi ultimátum: Co znamená konec Trumpovy trpělivosti?
Trpělivost již patrně došla prezidentovi USA Donaldu Trumpovi (78). Nejenže už nemá zájem mluvit s Vladimirem Putinem (72), ale navíc mu zkrátil lhůtu na ukončení války na 10 až 12 dní. Co to ale reálně přinese?
„Není důvod čekat. Dal jsem mu původně 50 dní. Chtěl jsem být štědrý, ale prostě nevidíme žádný pokrok,“ vzkázal Trump a zkrátil Putinovi ultimátum k ukončení bojů na Ukrajině. „Mnohokrát už jsem myslel, že jsme dohodnuti. Putin ale pak jde a začne střílet rakety na města,“ uvedl Trump a dodal: „Už nemám takový zájem o mluvení.“
Ruská reakce
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na to včera uvedl, že Putin vzal Trumpovy výroky o zkrácení ultimáta na vědomí, ale zpomalila se kvůli nim normalizace vztahů mezi USA a Ruskem. „Pokračuje speciální vojenská operace a my nadále zůstáváme oddáni mírovému procesu urovnání konfliktu okolo Ukrajiny a zajištění našich zájmů během tohoto urovnání,“ dodal Peskov.
Masivní sankce?
Poslechne Putin Trumpa? Analytici Rádia Svobodná Evropa to nepředpokládají. Vládci Kremlu nejde totiž »jen« o dobytí části Ukrajiny, ale také o získání dalších částí, které jsou v ruské ústavě označené za ruské. Ty jsou nyní pod kontrolou Ukrajiny.
Co bude dál? Na řadu by měla přijít další ekonomická opatření. Trump už dříve zmiňoval zavedení sankcí proti zemím, které odebírají ruskou ropu. „Byly by to sankce a možná cla, sekundární cla,“ tvrdí Trump dle Sky News. Jenže úder na obchodní partnery Ruska má velký háček. Dopad na vztahy s Čínou.
Tlak stoupá i na Trumpa
„Nejsem si jistý, jestli jsou USA nyní připravené na obchodní válku s Čínou a Indií, které suroviny odebírají nejvíc. Trump už Číně dříve ustoupil ve clech v některých sektorech, když si uvědomil, že Američané nejsou schopni některé čínské produkty nahradit,“ řekl Blesku analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Předpokládá, že by mohlo dojít k zavedení tarifů a celních opatření na obchodní výměnu mezi USA, Ruskem a Běloruskem, k čemuž je připraven návrh v americkém Kongresu. „Tak jako tak je tlak na Trumpa velký a on sám už přistoupil na to, že reakce přijít musí,“ dodal Havlíček.
Lavrov: Sami proti Západu
Rusko poprvé v historii vede válku proti Západu samo. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (75). „V první světové válce i ve druhé světové válce jsme měli spojence. Proto se nyní musíme spoléhat na sebe a nelze dovolit žádnou slabost ani chyby,“ řekl dle agentury TASS. Už se však nezmínil, že Rusko má vojáky ze Severní Koreje, drony z Íránu či pomoc od Běloruska a Číny.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
