Ze zajetí rovnou zpět na frontu: Rusko vrací vojáky z výměny přímo do války
V květnu letošního roku se udála největší výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou od začátku války. Výměna čítala jeden tisíc lidí na každé straně. Ruské úřady nyní čelí vysoké kritice. Místo očekávaného návratu domů jsou muži, často těžce zranění a psychicky vyčerpaní, posíláni ihned zpět na frontu. Rodiny zoufale prosí o propuštění, některé dokonce doufají, aby jejich blízcí zůstali v ukrajinském zajetí, než aby byli znovu posláni do války. Ruský opoziční web Okno hovořil s příbuznými ruských válečných zajatců, aby se dozvěděli více o tom, čemu musí po propuštění čelit, informuje list Meduza.
Telegramový kanál Mobilizacija zveřejnil video Mariny, manželky ruského válečného zajatce. Ve videu prosí úřady, aby po propuštění jejího manžela Alexeje Frolova - vojáka z 752. gardového motostřeleckého pluku, neposílaly zpět na frontu, ale aby ho v souladu se zákonem vrátily domů. Frolov je více než rok držen v zajetí a čeká, až na něj přijde řada. Podle Mariny je naprosto běžná praxe posílat osvobozené ruské válečné zajatce rovnou zpátky na bojiště, aniž by měli možnost obejmout své rodiny.
Třiadvacetiletý Kirill Putincev pochází z města Borzja v ruském Zabajkalském kraji. V květnu 2024 podepsal vojenskou smlouvu, když si odpykával trest odnětí svobody za krádež. O necelé dva měsíce později se ztratil. „To, že byl zajat, jsem zjistila sama,“ řekla Kirillova sestra Jana. „Oslovila jsem v armádě každého, koho jsem mohla – nic, žádné informace, žádná pomoc. Musela jsem začít hledat odpovědi sama. Zveřejnila jsem na internet video a následně se spojila s dobrovolníky.
Jana se zmínila, že jí v hledání pomohla Irina Kryninová, Ruska, která spolupracuje s ukrajinským projektem Want to Find, jenž pomáhá Rusům zjistit, co se stalo příbuzným vyslaným bojovat do války. „Nakonec jsem dostala zprávu, že mám očekávat dobré zprávy. Tehdy jsem se dozvěděla, že je můj bratr naživu,“ vzpomínala Jana. Před tímto oficiálním potvrzením někdo poslal Janě video zachycující Kirillovo dopadení. Toto video Jana předala Kirillovým velitelům a doufala, že ho uznají za válečného zajatce. Odmítli. Podle Jany ho ruská armáda oficiálně uznala za zajatce, až když již zmíněná Irina Kryninová zveřejnila rozhovor s Kirillem.
Jana je jedním z mála rodinných příslušníků válečných zajatců, kteří jsou ochotni vystupovat veřejně. Většina z nich se bojí ohrožení sebe nebo svých blízkých. „Je mi jedno, jestli mě někdo nahlásí,“ řekla. „Budu mluvit pravdu. Můj bratr měl na zádech šest ran, amputovali mu prsty, a teď ho házejí zpátky na frontu! Bojovali jsme 11 měsíců, abychom ho dostali ze zajetí, ne abychom ho poslali znovu zemřít. Irině v tom rozhovoru řekl, že vstoupil do armády jen kvůli penězům a okamžitě toho litoval. Neexistuje den, kdy by nelitoval, že se přidal k téhle zatracené válce.“
5. května 2025 bylo rodině sděleno, že Kirill bude brzy vyměněn. 6. května nervózně čekali na jeho návrat. Ale domů nesměl – ani na jeden den. „Převezli ho do moskevské oblasti, do Mosrentgenu, kde ho FSB několikrát vyslýchala,“ řekla Jana. „Pak ho rovnou poslali zpátky na Ukrajinu, k jednotce č. 95396. Řekli mu, že propustku nedostane, a že není možné ani propuštění ze zdravotních důvodů. Dokonce ani nesměl navštívit vojenskou lékařskou komisi. Hodili ho zpátky do řad s potrhanými zády a chybějícími prsty."
Krátce nato se Kirill psychicky zhroutil. „Na nějakou dobu ho poslali do psychiatrické léčebny v Doněcku. Pořád se třese – skoro ho nepoznávám. Má hrůzu z toho, že ho pošlou zpátky do boje. Když volám (mají naplánované časy hovorů) – Kirill neví, kde je. Vždyť mě ani nepoznává! Jak můžou někoho takového poslat do bitvy? Ale i tak pošlou.“ Kirillovi spolubojovníci webu Okno sdělili, že byl do nemocnice přijat až po pokusu o sebevraždu – tento krok prý mnozí učinili. „Nikdo se nechce vrátit,“ řekl jeden z vojáků. „Pár jich mělo to štěstí, že je poslali do nemocnice. Jiní byli prostě ošetřeni a posláni zpět. Všichni jsme byli přiděleni k jednotce č. 42038. Posílají nás na útočné mise.“
„Dokud tam ještě je, je v bezpečí.“
Marina přiznává, že i když se její manžel konečně blíží k začátku výměnné fronty, poprvé po více než roce čekání už nechce, aby se tak stalo. „Skoro půl roku jsem strávila tím, že jsem se ho jen snažila najít. A teď vidím, jak jsou muži, kteří byli vyměněni, posíláni rovnou zpátky na Ukrajinu – hned zpátky do boje. Já už o tuhle výměnu nestojím. Jako by je vysvobodili ze zajetí jen proto, aby se z nich zase stali otroci,“ řekla Marina. „My, manželky a matky válečných zajatců, jsme napsali veřejnému ochránci práv, prezidentovi a prosili je, aby ty muže po propuštění přivedli domů – ne je posílat zpátky na jatka. Ale jediné, co dostáváme, jsou formální odpovědi. Nemůžu se zbavit pocitu, že dokud tam pořád je, je v bezpečí. Říká, že ho nemučí. A zůstane naživu.“
Another group of former Russian POWs has been returned from Ukraine, Russia’s Defense Ministry announced. The exchange follows agreements reached between Moscow and Kyiv during Istanbul talks on June 2.#RussiaUkraineConflict #POWExchange #PrisonerSwap #IstanbulAccords… pic.twitter.com/tGIoKBOFBN
— CGTN Europe (@CGTNEurope) June 15, 2025
Taťána, matka dvacetiletého Daniila, která také čeká na výměnu, webu Okno sdělila, že raději uvidí svého syna jít do vězení za to, že se odmítl vrátit do války, než aby byl poslán zpět na frontu. „Nechali mě s ním jednou promluvit. V zajetí je od dubna 2025,“ uvedla. „Řekl mi: Když mi dají trest, raději si odsedím tři až sedm let, ale nevrátím se zpátky." Řekla jsem mu: „Tak jo, synku.“
Obhájci lidských práv konstatují, že navzdory článku 117 Ženevské úmluvy, který výslovně zakazuje navracení bývalých válečných zajatců do vojenské služby, Rusko ani Ukrajina toto pravidlo nedodržují.